Adrian Belew a workshop pro kytaristy (nejen)

Vystoupení francouzského progrockového tria Lizzard jsem nestihl, ale jelikož 20. dubna hrají ve vysočanském Exit-Us, mohu své zaváhání napravit. Hrají mi ze Spotify a není to špatné.

Adrian Belew Power Trio tvoří Adrian Belew (kytara, zpěv), Julie Slick (baskytara, kytara) a Tobias Ralph (bicí). Belew je výborný skladatel, bravurní zpěvák a prvotřídní kytarista, ale také skvělý šoumen, šašek a exhibicionista, o čemž nám během celého vystoupení podával nezvratné důkazy. Třeba bubeníka neustále zlobil opakovanými, na oko nepovedenými konci nebo nečekanými nástupy. Nevím, jak moc to mají nacvičené, podle mě je to čirá, dokonalá improvizace.

Někde za mnou se bavili o tom, že Julie Slick není Tony Levin. No jasně, má větší prsa, delší vlasy…. ehm, její styl hry přesně odpovídal tomu, co bylo právě třeba a bez zbytečného exhibování, stejně tak v případě bubeníka. Jinak oba samozřejmě zruční a nápadití instrumentalisté, ostatně Belew by si špatné (spolu)hráče nevybral. MacBook, iPad, krabičky, synťáky a jiná kytarová bižuterie k němu už dlouho patří a on se to nebojí využít a použít, takže pro kytaristy v publiku to byl zároveň workshop. Vše přiměřené a s citem k hudbě, nikoli bezduchá a samoúčelná kytarová onanie, jak leckdy slýcháme od „kytarových velikánů” (Vai, Satriani, Malmsteen, Petrucci etc.). Nevím, zda není pro Belewa poněkud frustrující, když má množství vlastní skvělé tvorby, ale největší odezva je na kusy King Crimson. Škoda, že nezařadil Heroes. Jak se můžete na YouTube přesvědčit, pěvecky, především jistotou ve výškách strčil Davida Bowieho do kapsy a nejinak tomu bylo i během čtvrtečního večera.

V první půli hráli především skladby King Crimson, když zazněly např. Dinosaurus, One Time, Frame By Frame, Three of a Perfect Pair. Naopak druhá polovina, kromě sloky Heartbeat, která plynule přešla ve Walking on Air, byla věnována spíše sólové tvorbě Adriana Belewa. Přídavek pak proběhl v podobě crimsonovské Indiscipline a na plánovanou Thela Hun Ginjeet ze stejného alba se už nedostalo. I tak to bylo „skvělé, nářez jako prase“ a letos druhý koncert roku.