Antiharapes a ideální konstelace hvězd (Rock for Churchill)

První sobotní kapelu jsem vynechal úmyslně, další už trestuhodnou pomalostí, což mě v případě Gang Ala Basta a hlavně Zrní dost mrzí. Jak jsem byl v pátek rozladěný a rozmrzelý, tak jsem si sobotu, aniž bych to čekal, patřičně a náležitě užil. Že by to bylo tím, že jsem neměl nic, co bych musel bezpodmínečně vidět?

Němci Wayward Caines svou směskou rock’n’rollu s troškou lynchovského retra diváky rozhýbali a potom už je roztancovali Fast Food Orchestra. Ale skutečným vrcholem festivalu byli Skyline. Hurá, peklo zmrzlo a dočkal jsem se toho, že i tuzemská kapela se dokáže vyrovnat těm zahraničním a v lecčem být i lepší. Jak jsem si minulý rok málem stříkl do textilu z The Qemists, stejné nadšení ve mě letos vyvolali Skyline. Byl to nezapomenutelný zážitek vyvolávající až slzy dojetí, jedno z nejlepších vystoupení, co jsem na Rock for Churchill kdy viděl a slyšel. Bezchybný výkon, skvělý zvuk, radost. V místě a čase, ideální konstelace hvězd, vzájemná chemie mezi kapelou a diváky, vše fungovalo na víc než sto procent.

United Flavour už od svých začátků hrají ve Vroutku pravidelně, mají tu inventární číslo i množství fanoušků, kteří za nimi rádi zajíždějí. Jejich hudba, podobně jako Dreadzone, není můj šálek kávy, nerozumím ji, nehodnotím. Své fanoušky si našli - tančilo se prakticky všude. Po poslechu The Parov Stelar Band z cédéčka jsem si říkal, že mají tak tři dobré skladby a zbytek nic moc. Ovšem pozor!, naživo je všechno jinak a i takový antiharapes jako já se dal do tance. Hudební složku doplňovaly dvě LED stěny a projekce a sám Parov Stelar pomocí dvou Maců vodil diváky jako loutky v divadle. Vedle Skyline druhý vrchol festivalu. Po přídavku se rozloučil moderátor Zdeněk Suchý a následoval velký narozeninový ohňostroj. A byl konec.

Letošní Rock for Churchill se nadmíru vydařil, s 15. narozeninami dospěl a dostal se do dalšího festivalového levelu. Bylo vyprodáno (v sobotu už se vstupenky neprodávaly), ideální počasí (teplo, ne horko, pršet začalo až chvíli po skončení), zázemí pro diváky dostatečné a velmi rozmanité, i když netvrdím, že není co zlepšovat. Třeba posílení mobilních sítí - často nešlo ve festivalové aplikaci ohodnotit palcem hrající kapelu nebo poslat SMS, natož odeslat fotku na twitter nebo facebook, což se mi tu zatím nikdy nestalo. Tady vidím jednu z mála možností na zlepšení, zatlačit na mobilní operátory.

Málem bych zapomněl, že letos místo charitativní akce Světlo pro Afriku mohli diváci u stánku ČEZ „vyšlapat” na cyklotrenažeru, stejně jako na hvězdy karlovarském filmovém festivalu, peníze. Pro vroutecký Domov pro seniory a Základní a mateřskou školu se povedlo vyjet slušných 53 837 resp. 49 385 Kč. Díky a zase za rok.