Články / Reporty

… a home far from home (Árstíðir)

… a home far from home (Árstíðir)

Barbora Kadlíčková | Články / Reporty | 20.12.2018

Islandští Árstíðir k nám po letech jezdí už spíše jako staří známí. Loni je zažila Praha v impozantním kombu s metalovými Sólstafir a Myrkur, letos zavítali do brněnské Melodky se speciálním zimním setlistem. Vánoční koncert, který Árstíðir každoročně pořádají v kostele Fríkirkjan v Reykjavíku, mohli skalní čeští příznivci doposud sledovat jen online - teď sváteční tradici kapela poprvé přinesla v rámci evropského turné. Kdo ovšem čekal rozjuchané koledy, musel být překvapen.

Poměrně různorodé publikum bylo natěšené na maximum – dlouhý potlesk kapelu přivítal už před úvodní a capella skladbou Carol of the Bells. Pak se v přátelském duchu rozehrála procházka desetiletou hudební historií aktuálního tria, které v Árstíðir figuruje od počátku. Zazněly nejstarší písně jako Ages a tolik oblíbená lyrická Ljod i Sand. Hudební kousky střídalo uvolněné vyprávění o Islandu, historii kapely a jejím blízkém vztahu k Česku: „… a home far from home.“ Právě u nás vznikla například folková Someone Who Cares. Tolik oceňované pěvecké kvality tria vynikly ve vkusně nahallovaných Scarborough Fair a několika islandských baladách jako Christmas Prayer for a Lonely Man, které do klubu vnesly onu zimní a vlastně i trochu melancholickou atmosféru. V české premiéře sklidily úspěch také Mute nebo Passion z letošního alba Nivalis – naživo překvapily svou dynamičností, sem tam se ale za silnými ztrácely smyčce a klavír.

Obsazení smyčcové sekce, tak charakteristické pro tuto kapelu, je nyní pořád proměnlivé. Violoncellista Guillaume Lagravière už je v podstatě stálým hostem a repertoár má v malíku, zatímco momentální houslista Jean-Samuel Bez několikrát v nejnáročnějších pasážích vypadl ze souhry. To ale vynahradil svým entuziasmem. S gradující druhou půlí koncertu sklidila snad největší ovace epicky vystavěná Things You Said. Poté, co publikum prošlo minikurzem islandštiny, už zazněly ty největší hity – rozervané Nu Gleymist Eg a Shades. Závěr magického večera tak nemohl patřit už ničemu jinému než Heyr himna smiður, hymnu ze 13. století, který kapelu virálně proslavil na internetu.

Árstíðir ve skvělé formě nabídli svou jemnou i expresivní stránku, emotivní vokály, i severský smysl pro humor. Kombinace komorního prostředí, skvěle postaveného setlistu, vřelého publika i dobrého zvuku a svícení vytvořily mimořádný zážitek, a tak se kapela při neutuchajícím potlesku loučila s příslibem brzkého návratu.

Info

Árstíðir (isl)
11. 12. 2018 Melodka, Brno

foto © archiv skupiny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.