Články / Reporty

Carnival Youth: We all are your friends

Carnival Youth: We all are your friends

Martin Řezníček | Články / Reporty | 21.01.2017

Grape 2015, Café V lese a naposledy Futurum. Tak probíhalo namlouvání a seznamování s lotyšským indie objevem Carnival Youth. Po třech koncertech se nabízí srovnávání a sumírování... Jen nesklouznout k mentorským tlachům.

O úvod večera se postarala kapela The Silver Spoons, složená z anglických hudebníků žijících v Praze. Začátek jejich koncertu byl lehce monotónní: „Ano, kluci umí hrát na kytary, ale charismatem by je překonal i pštros s hlavou v písku,“ chtělo se člověku utéct na bar a rozvinout podobně záštiplnou konverzaci. Gradující setlist ovšem unylý start bohatě vynahradil. Skladby nabraly na rozmanitosti a energii, když se indie rock smísil s téměř rock’n‘rollovými riffy a spaghetti westernem, a přešlapování pod pódiem na pár momentů vystřídala nesmělá tancovačka.

Střih, o půl hodiny později. Houf věrných followerů už se zalíbením hledí na vlasaté mladíky s téměř ještě teenagersky ochmýřenými bradami. (Je normální připadat si tady jako fotr před třicítkou?) Klávesák si vytáhl Černého Petra a první dvě písně bojuje s technikou, mezihru v úvodní Flowers přesto ustojí a pianová melodie rozjasní zaklenutý prostor. Brzo přichází na řadu i hitovka Connection Lost z druhé desky, doprovázená ženským sborem v publiku, a další skladby z téhož alba - rozhoupaná Seagulls on Bicycles nebo 1Q7/4, inspirovaná Murakamiho opusem 1Q84.

Novější materiál má minimálně stejný úspěch jako starší srdcovky, hymnou však navždy zůstává Never Have Enough, při níž kapela ani nemusí zpívat. Na přídavek se okamžitě vrací a roztančí chtivé publikum písní Sometimes, pak už se ale rozsvěcí světla a následuje přesun do mrazivé noci.

Kapela byla už po vydání svého debutu plně vyvinutou entitou a svoji dospělost stvrdila druhým studiovým albem Propeller, s nímž u nás udělala svoji poslední trojzastávku v Praze, Brně a Plzni. Nyní, po třičtvrtě roce, Carnival Youth nepřivezli krom vyměněného basáka nic nového, zároveň však neztratili nic ze svého mladického šarmu a opět vtáhli přítomné do nezastavitelného kolotoče lásky a přátelství. „WE ALL ARE YOUR FRIENDS.“

Info

Carnival Youth (lv), The Silver Spoons
18. 1. 2017, Futurum Music Bar, Praha
foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.