Miroslav Ondřejíček | Články / Recenze | 11.01.2016
Na prednej strane bookletu sa čosi plaví lesom obklopeným bystrinou. Batoľa leží na pneumatike obalenej alobalom, kusmi lepiacej pásky a PET fľašami. Ak sa máme baviť v rámci slovenskej muziky, je celkom jasné, že pôvodne martinská kapela Čisté Tvary musela vydať nový album. Je tretí v poradí a volá sa Zem nás chce čistých.
S ohľadom na súdržnosť celku je novinka pokračovaním odkazu ich skvelého predošlého albumu Rita von Anarchia (2008). Neprehliadnuteľnou je zmena v rámci stavby a gradácie skladieb, lebo početná nástrojová výbava, ktorú priniesol nový člen Oskar Rózsa, nedáva iné možnosti. Tvrdiť, že by táto spolupráca bola novou, nemožno, lebo práve Rózsa produkoval oba predchádzajúce dosky Čistých Tvarov. Zem nás chce čistých je dokonalý produkt so všetkým, čo by k tomu malo patriť. Úžasný booklet a kvantum hudobných dôkazov o zralosti kapely, s ktorou ste dospievali.
Na novinke stoja celkom rovnocenne energická poloha plná gitarovej priamočiarosti s miestami až akustickou rozvážnosťou. Prienikom oboch polôh sú elektronicky analógové gradácie a štandardne zvláštne texty Juraja Péča. Hudobne vytŕča niekoľko nenápadných vrcholov. Úvodná Plameň Ktorý Dýcham, kde sa odkaz Muse nezdá ani v roku 2015 až tak mŕtvy. Trojka Oblohy Iných Časov prekvapuje v závere, kedy sa jej do pokoja vkradne vocoderom upravený hlas, aby si siedma Lavíny vystačila s čisto baladickým prevedením. Kvôli prízemnosti hudobného povedomia materinskej hrudy nemožno očakávať, že by sa Čistým Tvarom podarilo doma zrazu zásadne preraziť. Ich veľkou šancou ostáva využiť prítomnosť „Sigur Rós syndrómu“, kedy by použitá slovenčina nemusela byť až tak problematickou ani pre zahraničné publikum. Zem nás chce čistých je v rámci hudobného vývoja kapely ten najmelancholickejší počin a zároveň ten s najvyššou možnou mierou neobohrania sa.
Čisté Tvary boli a vždy aj budú v prvom rade špecificky bizarnou rockovou kapelou. To, že v prípade albumu Zem nás chce čistých použili nebývalé množstvo syntetizátorov či hammondu je len aktuálny stav a v ich prípade to znamená jediné - presne takto ich už nikdy v budúcnosti nebudeme počuť.
Čisté Tvary - Zem nás chce čistých (Slnko Records, 2015)
www.cistetvary.sk
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.