Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2020 podle Full Moonu: 2. místo

Desky roku 2020 podle Full Moonu: 2. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 05.01.2021

Přestože Amelie Siba způsobila na scéně mimořádný poprask, těžko letos doma najdete intimnější nahrávku, než její album Dye My Hair o těžkostech dospívání. Yves Tumor už se ničeho nebojí a naplno studuje anatomii rockové hvězdy. Na desce Heaven to a Tortured Mind přináší žánrové ohňostroje, explozivní dechové sekce, glamrocková sóla, plyš, sliz i tanečnice převlečené za krávy.

Domácí

2. Amelie Siba – Dye My Hair (Teargarten | Full Moon Forum) 72 bodů
Nestává se často, aby teprve sedmnáctiletá hudebnice nebyla nováčkem na scéně. Pražská písničkářka Amelie Siba zaujala prvními singly už v roce 2018, o rok později o sobě dala více vědět EPčkem It Was Nice to Meet You, na němž pracovala s Lukášem Vydrou (Dukla). O rok nato vyhrála soutěž 1band2play, kterou každoročně vyhlašuje magazín Full Moon. Ten se taky podílel na vydání jejího dlouhohrajícího debutu Dye My Hair ve spolupráci s labelem Teargarten. Intimní nahrávka bodovala napříč hudební scénou, křehké příběhy doprovázené jemnými kytarovými melodiemi a zdrženlivou elektronikou zmiňují ve výročních žebříčcích náctiletí introverti i o generace starší metalisti. A přirovnání k takovým jménům jako Mazzy Star nebo Snail Mail se už nezdají tak nadnesené.

„Desku bych postavil na čtyři pilíře. Jednak jemný a výborný hlas, potažmo zpěv, precizní angličtina, minimalistická akustická kytara a introspektivní textařina. Co se textů týče, Amelie jde hodně do sebe, hledá samu sebe, vyčítá si, co někdy udělala, nebo naopak proč je tak nejistá každým krokem, který se rozhodne podniknout… A když všechno tohle spojíte dohromady, tak vyvstane jedno jméno, a tím je Sufjan Stevens, potažmo jeho svěřenec Angelo De Augustine.“ (Vojtěch Tkáč, Reflektor)

57 hlasujících vybíralo z 99 alb


Zahraniční

2. Yves Tumor – Heaven To A Tortured Mind (Warp) 36 bodů
Yves Tumor je pouze jednou z mnoha uměleckých identit producenta a hudebníka Seana Bowieho, ovšem bezpochyby tou nejúspěšnější. Jistý příklon k mainstreamu naznačovala již jeho předchozí tvorba, Heaven to A Tortured Mind jde v tomto ohledu tak daleko, až to některé recenzenty vyprovokovalo k uštěpačným poznámkám o Lennym Kravitzovi nebo dokonce Kasabian. Náklonnost k rokenrolovým klišé platí, podobně jako snaha o přímočaré melodie plné R&B, soulu nebo gospelu, vše ponořeno do omamně psychedelické produkce. Jde o návnadu pro nové posluchače, součást image nebo spekulativní hru? Ve skutečnosti na tom příliš nezáleží. Říkáte Kravitz? My říkáme Prince!

„Tumor na Heaven to A Tortured Mind nabízí skutečně málo ze svého nitra, ostatně i jeho identita zůstává částečně záhadou, jeho tajemná přítomnost i kultovní postavení na tomto albu dostávají přednost. Samotný koncept Yvese Tumora spočívá v tom, že se vyhýbá realismu ve prospěch fantazie a umožňuje rozvíjet představivost. Odkazy na pohanského boha Pana ve skladbě Romanticist nebo ve videu ke Gospel For A New Century potvrzují jeho vlastní mýtickou kapacitu jako předmět i katalyzátor touhy. Pokud má jeho současná podoba s rozměry rockové hvězdy něco představovat, tak je to zcela jistě novodobé božstvo.“ (Michael Appouh, The Quietus)

63 hlasujících vybíralo z 222 alb

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Šejkr #72: „Prodali jsme léto?“

Michal Pařízek 11.02.2022

Taky vám přijde, že je neuvěřitelné, jak rychle problém, se kterým už dva roky žijeme, najednou zmizel? Alespoň tedy podle rétoriky a postojů jistých elit.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace