Richard Kutěj | Články / Recenze | 05.04.2016
Když jsem se s kapelou Dunajská vlna a jejím současným repertoárem sestaveným z nově pojatých písní kultovního Dunaje setkal poprvé živě na mikulovském Eurotrialogu, ptal jsem jednoduše: „Proč?“ Po dávnější krátkodobé obnově s Václavem Bartošem z Fru Fru za mikrofonem přitekl Dunaj další, bez původního zpěváka a kytaristy, bez zesnulého Jiřího Kolšovského († 1998). Je to Dunaj jiný, logicky méně expresivní, zklidnělý – spíše vlna než dravý proud řeky. Ten koncert jsem ani nedal celý. Ale mnohem větší fanoušci Dunaje ho vyslechli až do konce a pak zářili spokojeností.
Věci do sebe zapadly, až když jsem si pustil nové album Dunajské vlny pěkně v klidu. Především, ty písně v sobě pořád mají nesmírnou magii a nové aranže jim neubraly ani v dalších ohledech, poctivá a čistá práce. Songy jsou syrovější, skrývá se v nich spousta nápadů a vyhrávek, cítíte radost a pozitivní energii, s nimiž k nim muzikanti přistupovali. A jak to u trojčlenných sestav bývá – kapelu tvoří původní členové Dunaje Vladimír Václavek (baskytara, kytara, zpěv), Josef Ostřanský (kytara, zpěv) a o generaci mladší Michaela Antalová (bicí) – výsledek je příjemně sevřený a výborní hudebníci makají pro celek. Nové verze (krom tvorby původní kapely na albu zní také skladba Až zahřmí z repertoáru Rale, jiné skupiny, kde se Václavek s Ostřanským potkali) přitom nejsou příliš vzdálené původní podobě. Dunajská vlna jim ale dala jiný prostor a energii, současné aranže jsou jednodušší a jdou více na dřeň. A jiný je pochopitelně i pěvecký projev. Příjemně zemitý feeling Vladimíra Václavka s hlasem v barvě pálené hlíny dává více vyniknout slovům a myšlenkám obsažených v textech.
Pro skalní fanoušky Dunaje je toto album povinností a zároveň možností poznat své oblíbené písně v jiném podání. A nejlepší zpráva nakonec. Dunajská vlna nezůstane jen u přehrávání a předělávání dávných lásek, ale pracuje i na vlastní tvorbě. Těšme se.
Dunajská vlna - Jednou (Polí5, 2015)
www.dunajskavlna.cz
Live: 5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103
Text vyšel v magazínu Full Moon #57.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.