Richard Kutěj | Články / Recenze | 05.04.2016
Když jsem se s kapelou Dunajská vlna a jejím současným repertoárem sestaveným z nově pojatých písní kultovního Dunaje setkal poprvé živě na mikulovském Eurotrialogu, ptal jsem jednoduše: „Proč?“ Po dávnější krátkodobé obnově s Václavem Bartošem z Fru Fru za mikrofonem přitekl Dunaj další, bez původního zpěváka a kytaristy, bez zesnulého Jiřího Kolšovského († 1998). Je to Dunaj jiný, logicky méně expresivní, zklidnělý – spíše vlna než dravý proud řeky. Ten koncert jsem ani nedal celý. Ale mnohem větší fanoušci Dunaje ho vyslechli až do konce a pak zářili spokojeností.
Věci do sebe zapadly, až když jsem si pustil nové album Dunajské vlny pěkně v klidu. Především, ty písně v sobě pořád mají nesmírnou magii a nové aranže jim neubraly ani v dalších ohledech, poctivá a čistá práce. Songy jsou syrovější, skrývá se v nich spousta nápadů a vyhrávek, cítíte radost a pozitivní energii, s nimiž k nim muzikanti přistupovali. A jak to u trojčlenných sestav bývá – kapelu tvoří původní členové Dunaje Vladimír Václavek (baskytara, kytara, zpěv), Josef Ostřanský (kytara, zpěv) a o generaci mladší Michaela Antalová (bicí) – výsledek je příjemně sevřený a výborní hudebníci makají pro celek. Nové verze (krom tvorby původní kapely na albu zní také skladba Až zahřmí z repertoáru Rale, jiné skupiny, kde se Václavek s Ostřanským potkali) přitom nejsou příliš vzdálené původní podobě. Dunajská vlna jim ale dala jiný prostor a energii, současné aranže jsou jednodušší a jdou více na dřeň. A jiný je pochopitelně i pěvecký projev. Příjemně zemitý feeling Vladimíra Václavka s hlasem v barvě pálené hlíny dává více vyniknout slovům a myšlenkám obsažených v textech.
Pro skalní fanoušky Dunaje je toto album povinností a zároveň možností poznat své oblíbené písně v jiném podání. A nejlepší zpráva nakonec. Dunajská vlna nezůstane jen u přehrávání a předělávání dávných lásek, ale pracuje i na vlastní tvorbě. Těšme se.
Dunajská vlna - Jednou (Polí5, 2015)
www.dunajskavlna.cz
Live: 5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103
Text vyšel v magazínu Full Moon #57.
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.