Články / Reporty

Efterklang a jejich lekce nostalgické intimity

Efterklang a jejich lekce nostalgické intimity

David Loch | Články / Reporty | 20.05.2013

Před dvěma lety probudila dánská kapela Efterklang MeetFactory koncertní šňůrou k albu Magic Chairs, tentokrát se rozhodli pro Palác Akropolis. Tam publiku představili dosud poslední počin Piramida. Povedlo se vzbudit zájem publika i přes rozporuplné recenze alba?

Chladně osvětlené podium nejprve patřilo hudebnímu projektu Mikoláše Růžičky, známého svým působením v akusticko-popových Republic of Two. Kapela Piano si během vystoupení dokázala na svoji stranu naklonit dosud ne zcela zaplněné prostory Paláce Akropolis. Jejich temně-romantickou sondu do tajů hustých lesů umocňovalo osvětlení, bez něj by zřejmě skladby neměly až takový účinek. Zejména díky předvídatelné struktuře skladeb: pomalý rozjezd, změna melodie, vybuzený maras, který strhne, ale pak střih a veškerá energie v bezedném kotlíku. Na reakcích publika bylo ovšem znát, že si skupinu oblíbilo.

Efterklang, jež sem zavál projekt EuroConnections, se představili v tradiční koncertní šestici. Základ tvořený Casperem Clausenem, Madsem Brauerem a Rasmusem Stolbergem doplnili ještě další tři hudebníci. Kdo má album Piramida v oblíbených, ten se chytal už na Hollow Mountain a Apples, ke kterým vznikly i velmi podařené klipy. Tah podpořit Clausenův charismatický zpěv vokalistkou Katinkou Vindelevovou se ukázal jako šťastný. Když se k jejich eufonické akrobacii navíc připojily decentní tóny ostatních nástrojů a vyprecizovaný tlukot bicích Tatua Rönkkö, bylo obtížné nepropadnout snové ladnosti. Poetičnost celého večera umocnil Clausen asi v polovině koncertu. Poté, co se vrátil zpoza podia s kartónovou krabicí s nápisem „from“, začal nahlas číst (i velice slušnou češtinou) dopisy od Berlíňanů a lidí z dalších měst. Všechny byly adresovány návštěvníkům pražského koncertu. Po přečtení jednoho vzkazu se dokonce přihlásil adresát/ka v publiku. Ať už dokumentem The Ghost of Piramida nebo pošťáckou výpomocí, je znát, že Efterklang si potrpí na různorodou seberealizaci a navazování intenzivnějšího kontaktu s fanoušky. Po korespondenční vložce se v upevňování familiární atmosféry pokračovalo už „jen“ hudbou a doplňkovými projekcemi. Kámen úrazu tkvěl v jediném. Zejména poslední části koncertu působily uloudaně a nezáživně, pro scénickou kvalitu alba Piramida se více hodí divadelní nebo orchestrální prostory. Mnohé lze vyvodit i z absence orchestru, který kapelu obvykle doprovází.

Důvodem k rozhýbání kostí a hřmotnému aplausu byly dvě povedené vzpomínky na album Magic Chairs z roku 2010. Při skladbách Modern Drift a afrikánsky znějící Raincoats se sál spokojeně rozvlnil. Očekávalo se tedy velké finále. To nicméně patřilo poklidnějšímu a táhlému repertoáru, pročež někteří zvolili předčasný odchod, nejednalo se však o kolektivní záležitost.

Kodaňským Efterklang čtvrteční koncert nicméně vyšel. Odsunout hudební složku na druhou kolej, a přitom zaujmout mediací a přívětivou koketérií s publikem? To se povede málokomu.

Info

Efterklang (dk)
16. 5. 2013, Palác Akropolis, Praha

foto © Thomas Jauk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.