Články / Recenze

Frahmovo nové slovenské křeslo (I Am Planet)

Frahmovo nové slovenské křeslo (I Am Planet)

Adam Badi Donoval | Články / Recenze | 31.08.2016

I Am Planet je projekt postavený okolo Patrika Korinoka, slovenského klavíristu a skladateľa, ktorého kompozície nesú jasné znaky minimalistických prvkov, súčasnej klasiky a svetov Ólafurov Arnaldsov a Nilsov Frahmov. On the Way to Antarctica je síce albumom, ktorý je zvukovo nemenný a limitovaný v inštrumentácii, ale aj napriek tomu sa mu podarilo zaujať kompozíciami a hudobnými nápadmi.

Asi viac ako akýkoľvek iný žáner rozkvitá minimálna neoklasika vďaka tichu a nie kvôli zvukom a notám. Samozrejme, noty sú dôležité a akordy vytvárajú skladbu, ale často sú to práve primerane dlhé tichá a vkusné pauzy, vďaka ktorým si kompozíciu zapamätáte. Toto je výnimočne zrejmé v otváracej When the Flowers Began to Disappear. Noty padajú pomaly a v malých skupinkách, zatiaľ čo jemné sláčiky vytvárajú napäté harmónie. Pokojné, ale trochu úzkostlivé – ako keď si skúšate nové kreslo v obchode s nábytkom.

Vo všeobecnosti sú Korinkove kompozície pútavé a flexibilné. Aj keď sú zasadené v minimalizme a opakujúcich sa motívoch, nechýba im pohyb a príbeh. Klavír aj sláčiky sú emotívne a vášnivé – to si všimnete už pri prvom posluchu. Navyše dlhé názvy skladieb napovedajú, že sa za nimi skrýva akýsi príbeh – a nevadilo by, ani keby bol vymyslený až po samotnom komponovaní. Skladby často evokujú scény a dávajú zapracovať fantázii, napríklad intenzívna skladba They Ran to the Place That No Longer Exists presakuje nervozitou a pohybom; evokuje tok, ale rozptýli sa do ničoty, presne ako naznačuje jej názov.


Hudba I Am Planet je živá. Má silu zakorenenú v jednoduchosti, ale často sa rozpína aj do komplexných kompozícií; využíva kontrast tichých aj intenzívnych pasáží. On the Way to Antarctica by mohol byť aj soundtrackový album, ale je dobre, že nie je. Stratil by dvojznačnosť a priestor pre interpretáciu poslucháča. Vďaka tomu všetkému sa mu podarilo vyhnúť gýčovosti, čo je v rámci žánra samo o sebe nemalým úspechom.

Info

I Am Planet - On the Way to Antarctica (Deadred | Starcastic, 2016)
www.facebook.com/iamplanetmusic

Text vyšel v magazínu Full Moon #64.

Gram Bazaar vol. 9 – Deset let labelu Starcastic
feat. Prodavač, VIYU, Videos, Jelly Belly, Foolk, Autumnist, Ohm Square, Please the Trees, Bulp
10. 9. 2016, od 14:00
Náplavka & klub FAMU, Praha
facebookový event

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zrcadlo za éterickou mlhou (Drab Majesty)

redakce 20.08.2019

Každý mileniál hovící osmdesátkovým zvukům spojovaným s gotickou subkulturou musí být vděčný za jeho soudobou renesanci.

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.