Martin Řezníček | Články / Reporty | 15.04.2018
Kensington jsou v rodném Nizozemsku zvyklí na trochu větší audience, než jaká byla toho dubnového večera v Roxy, kde protentokrát ani neotevřeli balkóny. Nebylo vyprodáno, na druhou stranu ani poloprázdno. V podstatě optimální stav. Bez otravného postávání ve frontě – a díky přívětivému jarnímu počasí i bez zastávky v šatně rovnou do sálu, kde už začínal předskokan.
The Silver Spoons na pódiu vypadají tak dobře, že by se vyjímali i na zdi pokojíčku puberťačky. Zároveň ve své hudbě míchají vliv zvučných britských jmen jako The Cure, The Kooks či Klaxons, takže i místní borci jimi mohou vzít zavděk a ostatní se jim nevysmějí, když je zařadí mezi poslouchatelný indie rock. Už poslední setkání s kapelou ve Futuru (v roli předskokana Carnival Youth) ukázalo, že mají potenciál, i když tenkrát ještě působili trochu jako „obýváková“ kapela. Uběhl více než rok a kapela vyrostla i zdivočela, což dokazovala zejména v závěru setu, kdy z líbivé podoby nabobtnala do postpunkových rozměrů a frontman se proměnil v Tryskomyš a Harryho Šoumena v jedné osobě.
fotogalerie z koncertu tady
O koncertě Kensington lze rovnou konstatovat, že byl stejný jako před rokem v Lucerna Music Baru. Nenatočili nic nového, nezměnili setlist, prostě jenom pokračují v koncertování. Chtělo by se v tom hledat nějaké negativum, ale žádné jsem nenašel. Když jsem o kapele minulé léto na výlětě v Amsterdamu říkal místní kámošce, odpověděla: „Kensington? Na ty jsem vzala mladšího bráchu. U nás zaplňujou stadiony a chodí na ně i čtyřicátníci.“ Univerzální stadionová kapela, to je přesné. Když i lovesong a balada zní jako hymna a hymny vytváří zvukové masy, které se tlačí dopředu tak nezadržitelně jako Maradona při svém druhém neslavnějším gólu.
To platí i pro texty. Kapela se pořád někam žene, posouvá, jde, jede, hledá směr, cesty a pálí za sebou mosty. Bylo by to na hlubší analýzu, ale nejčastější sloveso bude určitě „go“. Frontman, který jako by se situaci pokoušel zvrátit, v půlce koncertu utišil publikum a sám pouze v doprovodu kytary procítěně rozehrál píseň Storm, což mu ale vydrželo jen dvě sloky. Kapela, gradace... Švec se prostě drží svého kopyta. Následující smršť hitů Riddles, Home Again a Streets potvrdila, že kapela na své show prozatím nemusí měnit ani zbla a klidně se může s Biffy Clyro porvat o diskutabilní titul nejlepší koncertní kapely.
Kensington (nl) + The Silver Spoons
12. 4. 2018, Roxy, Praha
foto © Bára Gadlinová
Jonáš Sudakov 19.05.2022
V rozhovore s XXL z mája 2022 sa Denzel Curry označil ako najlepší žijúci rapper. Tento titulok obletel celým internetom, ale nikto mu príliš neoponoval... Živě ve Žlutých lázních.
Jiří V. Matýsek 17.05.2022
Rammstein můžeme vyčítat ledacos: přílišnou přímočarost, útoky na nízké pudy, kontroverznost a kdovíco dalšího...
Jiří Přivřel 14.05.2022
Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…
Tomáš Kouřil 10.05.2022
Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?
Bára Jurašková 10.05.2022
Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...
Akana 05.05.2022
Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...
Akana 01.05.2022
Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.
Jiří V. Matýsek 29.04.2022
Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.
Michal Pařízek 25.04.2022
Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.
Michal Smrčina 24.04.2022
McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.