David Čajčík | Články / Sloupky/Blogy | 03.11.2018
Procházet si položku po položce line-upu letošního festivalu Le Guess Who? je vyčerpávající, časově náročné, ale také nesmírně plodné. Výběr z výběru z výběru, dalo by se říct o dvaceti skladbách proplouvajících žánrovými vesmíry.
Na experimentální rap letošního objevu Jpegmafia navazuje rétor a básník Saul Williams. Jihoafrická republika už nejsou jen Die Antwoord, říká nám v hopsavých rytmech duo Faka a u elektronických melodií s nádechem world music zůstaneme i v případě producentů Lyzza a Ammar808. Král temného dancehallu Gaika se na sklonku listopadu ukáže v Praze, to stejné pak můžeme říct o píničkářce s impozantním rozsahem Circuit des Yeux. Škoda, že se tak nestane u Serpentwithfeet nebo Tirzah, kteří oba posouvají hranice experimentálního R&B, gospelu a popu. Kandidát na jedno z nejhlasitějších vystoupení je sonický pedant The Bug s Miss Red a jedna z letošních kurátorek festivalu Moor Mother představí svou afrofuturistickou vizi a poezii jako 700 Bliss spolu s DJ Haram.
Instrumentální orgie nejsou na Le Guess Who? ničím ojedinělým, do Utrechtu přijíždějí špičky svých žánrů a nástrojů. Bubeníci Greg Fox (Liturgy) a Eli Keszler (Oneohtrix Point Never) přijedou se svými sólovkami a to stejné platí u saxofonisty Colina Stetsona, pravidelného spolupracovníka Arcade Fire či Bon Iver. S minimalistickými a groovující rytmy pracují belgičtí Stuff. a temně drásavý, nekonvenční postpunk přivezou z USA zase Facs (18. listopadu i v Kaštanu). Samostatnou kapitolou hráčské vituozity jsou pak Sons of Kemet, nominanti letošní Mercury Prize, kteří nasadí do Utrechtu verzi XL - tedy hned čtyři bubeníci.
Naše putování zakončeme metalem. Japonský kvartet Bo Ningen pravidelně ohromuje publikum zběsilým a typicky japonským noise rockem, do extrémních blast beatů nás uvrhne James Kelly (Altar of Plagues) a Mumdance se zbrusu novým projektem Bliss Signal. A v podobně brutálním duchu pokračuje i Benjamin John Power z Fuck Buttons. V kápi jako Blanck Mass.
Od Real Nega po Rhesus Negative. Dvacet tracků, které stojí za to slyšet, ať už se do Nizozemí vydáte, nebo ne. A to jsme ani neprobrali kytary.
Le Guess Who? 2018
8. - 11. 11. 2018
Utrecht, Nizozemí
fb událost
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.
Michal Pařízek 12.07.2024
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…
Veronika Havlová 07.07.2024
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.
Veronika Havlová 04.07.2024
Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…
Veronika Havlová 02.07.2024
Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Michal Pařízek 28.06.2024
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.
Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024
Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.