Jakub Gruss | Články / Recenze | 24.01.2013
Když řeknu, že mí oblíbení interpreti dost často vydávají alba na podzim, není to jenom odhad či snůška dohadů, ale takřka pravidlo. A netýká se to zdaleka jenom adorovaných hudebníků, tento trend můžeme sledovat napříč hudební scénou.
Neo-šansonová dáma s charismatickým hlasem, pro kterou není nic svaté, ani spolupráce s Current 93, Coil či Nurse With Wound, se tentokrát podílela autorsky na nové desce State of Grace s další osobou, která jí může obstojně konkurovat jak ve svérázu, tak osobním kouzlu. Své totiž řekl i Baby Dee, a tak pupen na společné snítce budil už od prvních zpráv očekávání netušených rozměrů. Nelze odolat ani společnosti hostů a přátel, kterým vévodí zvučné jméno Bonnieho Prince Billyho. Ten si jen tak mimochodem střihl s malou Annie půvabný duet, ale nepředbíhejme. Komorní spolupráce jemného saxofonu s všudypřítomným klavírem, ale i hutného cella a dalších instrumentů, přináší vyváženou a náladovou kombinaci precizních odpočinkových zážitků. Sem tam se mihne sžíravý kabaretní sarkasmus podložený autorčiným hlasem a hle, záhy je vystřídán jemnými, hladivě kolébavými party. Bezbolestné přechody a prosmýknutí mezi proutím stylů a pocitů evokují krajkovou, takřka klasickou poetiku zaniklého století. Může se o nás pokoušet pocit nostalgického klišé, ale je to pocit milý a hravý. Největší sílu, rafinovanou a dokonale ženskou, má zmíněný duet State of Grace, který nejenže odpovídá názvu desky, ale dočkáme se ho hned dvakrát. To když se ho ujme Baby Dee, aby ukázal rub téhle silné skladby. Či snad líc.
Je poněkud vedlejší, zda si libujete v anglickém čaji s mlékem nebo se mu úzkostlivě vyhýbáte, každopádně ostrovní střih americké umělkyni náramně sluší a dokáže vás přesvědčit, že to není jenom jeden z jejích uměleckých rozmarů. A že těm hudebním tvarům schází k dokonalosti pramálo. Možná Antony nebo David Tibet. Možná někdo jiný, ale třeba je to takové, jaké to má být. Nezávislé, osobité, zapomenuté mimo ono neúprosné „teď“. Pokud začínáte mít dojem, že si málo povídáte se svým zaprášeným porcelánovým servisem, je načase postavit na čaj a vyzvat někoho k tanci. Třeba sebe.
Little Annie, Baby Dee – State of Grace (Tin Angel Records, 2012)
www.littleanxietyannie.wordpress.com
www.babydee.org
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.