Články / Recenze

Medvědí síla je i v náladové manipulaci (Grizzly Bear)

Medvědí síla je i v náladové manipulaci (Grizzly Bear)

Adam Hencze | Články / Recenze | 03.12.2012

Brooklyn byl odjakživa centrem umění, a přestože se nejedná o přesný obraz tamní scény, je rodištěm svěžího hudebního vánku. Asi za to mohou nějací démoni v původně chudinské černošské čtvrti města jablek. Vlna poslouchatelného, šikovně zaranžovaného folk rocku nasytila fandy společně i vlčí kritiku před třemi lety v podobě nahrávky Veckatimest, v podobě manifestu zakouřených barů New Yorku, kde ještě před několika dekádami zahřívali židle vyznavači beatnické generace. Kdyby bylo minulé album od Grizzly Bear předčítáno podobně jako například Kvílení, vrcholilo by závěrem, který říká „This is a foreground, It is a foreground“, a perfektně tak vystihuje povahu desky s celou hudební filosofií téhle indie kapely.

Na novince jsme svědky náladového a významového přerodu. Svět je skrze tóny Shields zlejším, vážnějším a drsnějším zrcadlem, mixem výrazných kytarových riffů, psychedelických intermezz a působivých finálních aktů. Příkladně to ilustruje Sleeping Ute, jeden z nejpovedenějších albových openerů za velmi dlouhou dobu. Účinná kombinace kytarovky a noisové stěny jako osobní zpověď o dalším nepovedeném vztahu vyznívá osudově (I can't help myself) a jasně stanovuje směr. Za ambientní pomlkou, která uspává unaveným pohledem do prázdných nočních cest stékajícími kapkami čelního skla, následují zpěvné a popovější kousky odreferované sněhovými hlasy. Jedním z nich je povedená Yet Again, která se v závěrečném crescendu zajímavě nahromadí a vyčaruje hustou elektronickou bramboračku. Těch ale není mnoho a kapela stále operuje především s minimalistickými prostředky a prezentuje sound podobný předchozímu Veckatimest.

Album bezpečně a s jistotou vyplňuje hladovou mezeru na žánrové scéně. A vězte, že po kvalitním materiálu je v této branži indie folk/rock/psychedelic/popu sakra poptávka. Zvuk působí přirozeně, hudebníci jsou ve formě a nepotřebují nic předstírat nebo se chovat zajímavě - to nebyl nikdy případ Grizzly Bear. Jejich síla je i v náladové manipulaci s posluchačem, v nutkání opakovaného poslechu. Přístup k nástrojům, jejich vyladění a k celkovému komponování místy tečuje hranici dokonalosti, která ovšem leží velmi blízko posedlosti. Obě jsou společným jmenovatelem specifického hudebního otisku, podle kterého lze kapelu s jistotou identifikovat. Na první poslech jsou části dotýkající se minimalistické nirvány hůře slyšitelné, o to silněji udeří později, kdy se posluchač dostane doslova pod led. Skřípavé klavírní outro Whats Wrong. S grácií budovaná stavba Sun In Your Eyes.

Dostávám se k závěru alba, který jako bič švihne fanouškům do tváře, serve z nich bezpečnostní pásy a donutí je žebrat o další materiál, nové demo, další album. Briorovská Half Gate a dechberoucí closer pod názvem Sun In Your Eyes. Grizzly Bear mají konce zmáknuté a Sun In Your Eyes s promyšleným aranžmá a skvěle vygradovaným závěrem přesvědčí i ty nejzarytější odpůrce. Obrazně řečeno. Grizzly Bear vzali přednosti desky Veckatimest a zesílili je svěžími nápady, tvůrčí originalitou a udělali ze Shields jeden z nejzajímavějších hudebních počinů letošního roku. (A taky je to oblíbená kapela Jonnyho Greenwooda.) ((Kytaristy Radiohead.))

Charismatický Ed Droste se loučí s „Goodbye, Im never Coming Back“ ve chvíli, kdy je v očích posluchače silný paprsek slunce. Odchází, i když by mohl pokračovat. Ale nebude. Prozatím.

Info

Grizzly Bear – Shields (Warp Records, 2012)
www.grizzly-bear.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Silné texty a melodický chaos (Labasheeda)

Markéta Kovaříková 21.12.2023

Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí.

Velký žal malé duše (S večerem přichází tíseň)

Barbora Klempířová 19.12.2023

Nizozemská autorka Marieke Lucas Rijneveld získala v roce 2020 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za své z části autobiografické dílo S večerem přichází tíseň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace