Články / Recenze

Arcade Fire reflektují správným směrem

Arcade Fire reflektují správným směrem

Anna Pleslová | Články / Recenze | 04.11.2013

Natěšení na novou desku ostřílené kanadské party bylo veliké. Když vyhrajete Grammy a na novou nahrávku lákáte různými teasery, podivnými graffity na zdech, pozvete si cool producenta, jakým je James Murphy z LCD Soundsystem, a pak ještě zveřejníte nadějný singl, k jehož spuštění si musíte zahrát bojovku... Ano, i já jsem tenkrát zadávala kódy, dělala z mobilu reflektor a lekala se, když jsem se díky kameře počítače objevila v jejich videoklipu. Lidi mají rádi akční hádanky a když navíc ještě singl stojí za to, ženou se vám slzy do očí. Song Reflektor je podivný, nemůžete ho pořádně uchopit, jak stále uniká kupředu. Haitské perkuse, osmdesátkové disko, francouzština a do toho uhrančivý Bowie?! Celé to prosviští v neustávajícím rytmu, ani nevíte jak, ale víte, že to bylo dobrý.

Podivnost a kombinace nejrůznějších stylů se drží téměr celého dvojalba. Karnevaly a vesnické tancovačkové rytmy v Here Comes the Night Time se střídají se synťákovou elektronikou, do toho bubínky a pak hned otočka o stoosmdesát stupňů v podobě bluesového rock'n'rollu Normal Person. Rozum vám říká, že album je rozmanité, ale uším se přesto něco nelíbí. Většina skladeb má podobný hlavní rytmus zašuměných bicích nebo jsou lehce utopené pod nánosem hutné basy, až vám z toho vibrují bačkory, že všeho moc škodí platí i v případě počtu nástrojů, dokonce i zpěvák Win Butler jako by zpíval s nějakým dvojníkem. Útočí na vás pocit přesycenosti, jako když se rychle napijete extra-bublinkové koly v mekáči. Mnohem lépe fungují jednodušší, údernější skladby jako zmíněná Normal Person, It's Never Over nebo Porno, asi nejvíc sexy píseň plná mňoukajících kočiček jedoucích na jednorožcích. Některé skladby balancují na hraně naivnosti a trapnosti, při Awful Sound máte chuť péct cukroví a vzpomínat na Abbu. Ironie fajn, ale potřetí už se mi to nechce opakovat. Písničky jsou moc dlouhé, album předimenzované. V dnešní době, kdy se člověk nervózně vrtí u třičtvrtěhodinové desky a ještě si u toho stíhá tweetovat a zametat, je hodina deset trochu úmorná.

Velikášství naštěstí zůstalo jen u délky stopáže. Hodně skupin, které najednou získají velkou cenu, si myslí, že musí být i velká kapela, a začnou skládat hudbu pro masy. Obdivuju Wina Butlera a spol. za to, jak popularitu ustáli a naopak směřují do vedlejších proudů. Peníze z předchozího úspěchu využili na výborné klipy, filmy s Bonem a Benem Stillerem, utajené koncerty, krásný obal desky a nové kostýmy s palmami. Všechny tyhle serepetičky kolem mě baví.

Problémem zůstává jejich sklon k patetičnosti a mohutným refrénům, ani na albu Reflektor se tomu neubránili. Propagační kampaň možná vyšroubovala naše očekávání příliš vysoko, ale když překonáte počáteční lehkou trpkost, tak vám deska zachutná. Arcade Fire vystihují, co si doba žádá - berou si z minulosti, a přesto zůstávají svěže současní.

Info

Arcade Fire – Reflektor (Merge / Sonovox Records, 2013)

http://arcadefire.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace