Články / Recenze

Arcade Fire reflektují správným směrem

Arcade Fire reflektují správným směrem

Anna Pleslová | Články / Recenze | 04.11.2013

Natěšení na novou desku ostřílené kanadské party bylo veliké. Když vyhrajete Grammy a na novou nahrávku lákáte různými teasery, podivnými graffity na zdech, pozvete si cool producenta, jakým je James Murphy z LCD Soundsystem, a pak ještě zveřejníte nadějný singl, k jehož spuštění si musíte zahrát bojovku... Ano, i já jsem tenkrát zadávala kódy, dělala z mobilu reflektor a lekala se, když jsem se díky kameře počítače objevila v jejich videoklipu. Lidi mají rádi akční hádanky a když navíc ještě singl stojí za to, ženou se vám slzy do očí. Song Reflektor je podivný, nemůžete ho pořádně uchopit, jak stále uniká kupředu. Haitské perkuse, osmdesátkové disko, francouzština a do toho uhrančivý Bowie?! Celé to prosviští v neustávajícím rytmu, ani nevíte jak, ale víte, že to bylo dobrý.

Podivnost a kombinace nejrůznějších stylů se drží téměr celého dvojalba. Karnevaly a vesnické tancovačkové rytmy v Here Comes the Night Time se střídají se synťákovou elektronikou, do toho bubínky a pak hned otočka o stoosmdesát stupňů v podobě bluesového rock'n'rollu Normal Person. Rozum vám říká, že album je rozmanité, ale uším se přesto něco nelíbí. Většina skladeb má podobný hlavní rytmus zašuměných bicích nebo jsou lehce utopené pod nánosem hutné basy, až vám z toho vibrují bačkory, že všeho moc škodí platí i v případě počtu nástrojů, dokonce i zpěvák Win Butler jako by zpíval s nějakým dvojníkem. Útočí na vás pocit přesycenosti, jako když se rychle napijete extra-bublinkové koly v mekáči. Mnohem lépe fungují jednodušší, údernější skladby jako zmíněná Normal Person, It's Never Over nebo Porno, asi nejvíc sexy píseň plná mňoukajících kočiček jedoucích na jednorožcích. Některé skladby balancují na hraně naivnosti a trapnosti, při Awful Sound máte chuť péct cukroví a vzpomínat na Abbu. Ironie fajn, ale potřetí už se mi to nechce opakovat. Písničky jsou moc dlouhé, album předimenzované. V dnešní době, kdy se člověk nervózně vrtí u třičtvrtěhodinové desky a ještě si u toho stíhá tweetovat a zametat, je hodina deset trochu úmorná.

Velikášství naštěstí zůstalo jen u délky stopáže. Hodně skupin, které najednou získají velkou cenu, si myslí, že musí být i velká kapela, a začnou skládat hudbu pro masy. Obdivuju Wina Butlera a spol. za to, jak popularitu ustáli a naopak směřují do vedlejších proudů. Peníze z předchozího úspěchu využili na výborné klipy, filmy s Bonem a Benem Stillerem, utajené koncerty, krásný obal desky a nové kostýmy s palmami. Všechny tyhle serepetičky kolem mě baví.

Problémem zůstává jejich sklon k patetičnosti a mohutným refrénům, ani na albu Reflektor se tomu neubránili. Propagační kampaň možná vyšroubovala naše očekávání příliš vysoko, ale když překonáte počáteční lehkou trpkost, tak vám deska zachutná. Arcade Fire vystihují, co si doba žádá - berou si z minulosti, a přesto zůstávají svěže současní.

Info

Arcade Fire – Reflektor (Merge / Sonovox Records, 2013)

http://arcadefire.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace