Články / Recenze

Pompézní příběh (Flash the Radies) z Belvedere

Pompézní příběh (Flash the Radies) z Belvedere

Jakub Koumar | Články / Recenze | 21.10.2013

Vyvolat pocity není pro hudebníky až tak složité. Vybudovat kolem nich silnou atmosféru je o poznání těžší. A když má být celek protkán jednotným příběhem, svázán konkrétní linií a přitom být dostatečně otevřený, je to práce hodná mistra. Pokud se podaří, jedná se o díla nadčasová a nezapomenutelná.

Znovuzrozený tříčlenný soubor Flash the Readies se vytasil s koncepční deskou obalenou krásným komixem a příběhem o smrti. A jelikož jim nejsou cizí Pink Floyd, nechají na ně zavzpomínat. A pořádně. Vyjma celkové koncepce je ucítíte velmi záhy, když se v textech objeví Vera. I tady se budete ptát – co se s tebou stalo? Akorát Vera není ztracena v dálce dějin, leží vám v krvi u nohou. Na „Flojdy“ si vzpomenete i u prostřihů mezi písněmi, evokují asi nejslavnější konceptuální rockové album všech dob. Poznáte je ve zpěvech i několika kompozicích, ale pozor, tohle není žádné následování jedné legendy, Flash the Readies si jdou svojí cestou. Inspirační zdroj je metamorfován, takže neruší zbytečnou podobností.

To, že konceptuální deska klade na posluchače vysoké nároky, znamená, že by taky měla nabízet vypilovaný zážitek. A nemůžu se ubránit dojmu, že ten In Belvedere nenabízí, a to i přes detaily jako akrostich z názvů skladeb nebo fakt, že kvalita je o několik levelů výš než předchozí nahrávky. Flash the Readies si dávají záležet na struktuře, ale místy se zdá, že na úkor nenucenosti. Storyline se ztrácí v upracovanosti a nemůžete se ponořit hlouběji, uvěřit, cítit bolest hlavního hrdiny. Sóla, obecně nabízející možnost propadnout se do děje, vám mávají rozuzlením před očima, ale nenechají vás ho přečíst. Jakkoliv se v příběhu rozprostírá vnitřní svět postavy, nedostanete šanci proniknout do složitých pocitů, které by mohl nabízet. Škoda, protože práce s angličtinou je vynikající.

Naštěstí nástroje jsou silné a nenudí. Intimate vstřikuje příběh do krve přesně v takovém množství, abyste museli tápat, po Neverland, v úvodu připomínající staré Modest Mouse, se střídají silné i slabší momenty. Procítíte výkřik v Lost in Vera - podobně vykřikl Tim Kasher na svém konceptuálním albu od Cursive (Ugly Organ), i tady se zvolání rozpouští a nastupuje kontrastní a agresivní kytara, rezonuje a mění se v pocit prázdnoty. V pořádku, kdyby nenavazovala nastavovaná kaše. Od neodolatelného songu Deep vše naštěstí nabírá jasnější směr a já přestávám mít strach, že se hrdina ve své kobce oběsí, je to směr k velkolepému závěru, Outland snad přímo vychází z Welcome to the Machine. Závěr však exploduje gilmourovským sólem, s citelnými odkazy na mistra kytarového feelingu. Hotová směs Comfortably Numb a High Hopes.

Přes veškerou kritiku je In Belvedere silným dílem. Obsahuje drobné odkazy, promyšlenou skladbu a v důsledku ho lze doporučit i mlsným jazykům. Proto je škoda, že nedokáže obstát samo před sebou. Ale jen dobré věci stojí za kritiku, a na rovinu – kolik z nás nesklopí oči při upřímném pohledu do zrcadla?

Info

Flash the Radies – In Belvedere (Full Moon Magazine, 2013)

http://www.flashthereadies.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace