Články / Recenze

Strejdové z Leonu (Kings of Leon)

Strejdové z Leonu (Kings of Leon)

Anna Pleslová | Články / Recenze | 18.10.2013

Králové strýčka Leona se vracejí po dvou letech s novým albem. V jednu chvíli to ale vypadalo, že nahrávka nakonec nebude, bratři a bratranec se totiž pohádali a téměř rozešli. Vždyť také byli od roku 1999, kdy se dali dohromady, stále v jednom kole – skládání, album, tour, skládání, album, tour... kdo by to takhle dlouho vydržel, a to ještě se svými příbuznými! Kluci ale mezitím dospěli, měli svatby a děti. Všechno si vyříkali, zařídili si domácí studium a na chvíli se tam zavřeli. Vzniklo Mechanical Bull.

Po čtvrtém albu Only By the Night, po prudkém příklonu k popu a velkému komerčnímu úspěchu od nich asi nikdo moc nečeká, že se vrátí k říznému garážovému zvuku. Někteří možná ani netuší, že "špinaví" Kigs of Leon někdy existovali. Já začínala právě na jejich starých albech, a proto teď skřípu zuby. Chybí mi mladická nadšenost, šťavnatost... moc se s tím teď pářou. Asi "syndrom vyzrálých kapel", které si říkají, že by měly udělat něco opravdu chytlavého a propracovaného, když už jsou ta stadionová kapela. Víc jim to slušelo v maštale na seně. Jediné, co v jejich písních zůstalo, je pozitivní pocit a uvolněnost čišící z místa, kde vyrůstali – prosluněného Tennessee.

Album splývá, protože většina skladeb má podobnou stavbu – hluboký opakující se kytarový tón na začátku typu „koníček běží“, pak zvonivé kytary, místy melancholicky echovité, a na konci hlasitý zpěv a plno nástrojů, hlavně šumivých činelů. V hlavě mi zůstávají jen čtyři výraznější songy – úvodní singl Supersoaker, který je sice příhodně mainstreamový, ale připomíná rozjařenost raných alb, díky bohu za závan živočišnosti. Následující Rock City s ležérním zpěvem à la Jack White/Damon Albarn, jen nechápu klasická kytarová sóla jak od AC/DC. Ještě bych vyzdvihla Don't Matter, která neutuchající stejnou melodií a protáhlým zpěvem připomíná Queens of the Stone Age (do Kalifornie není z Tennessee daleko).

Následují pomalejší, nic neříkající songy. Posledním zajímavějším kouskem je až Family Tree, ve kterém si bratři vyřizují účty a je konečně cítit nějaký drive a správná naštvanost, funky rytmus a ke konci množený zpěv připomínající gospelové zpěvy. Tyhle stopy po křesťanské výchově mi vůbec nevadí, klidně by z ní mohli těžit víc.

Mechanical Bull navazuje na předchozí „plážové“ album Come Around Sound Down, jen už není tak plážové. V tvorbě Kings of Leon jsou stále cítit country a gospelové počátky, ale stále více se proměňují do nenápadité, tuctové formy. Projevuje se to dokonce i na jejich image. Zpěvák Caleb Followill najednou vypadá jako strejda Sam, ostříhaný a odulý ve své džínové bundičce, Nathan sundal vousy a ztratil vzhled bubnujícího Krista. Kytarista Matthew zhubnul a dohromady jsou to hezcí upravení chlapíci a ti přece nemůžou hrát tak tvrdě. Asi budeme muset počkat tak dvacet let. Ve stáří se všichni pánové vracejí ke svým kořenům, ne?

Info

Kigs of Leon – Mechanical Bull (RCA, 2013)

http://www.kingsofleon.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace