Články / Recenze

Strejdové z Leonu (Kings of Leon)

Strejdové z Leonu (Kings of Leon)

Anna Pleslová | Články / Recenze | 18.10.2013

Králové strýčka Leona se vracejí po dvou letech s novým albem. V jednu chvíli to ale vypadalo, že nahrávka nakonec nebude, bratři a bratranec se totiž pohádali a téměř rozešli. Vždyť také byli od roku 1999, kdy se dali dohromady, stále v jednom kole – skládání, album, tour, skládání, album, tour... kdo by to takhle dlouho vydržel, a to ještě se svými příbuznými! Kluci ale mezitím dospěli, měli svatby a děti. Všechno si vyříkali, zařídili si domácí studium a na chvíli se tam zavřeli. Vzniklo Mechanical Bull.

Po čtvrtém albu Only By the Night, po prudkém příklonu k popu a velkému komerčnímu úspěchu od nich asi nikdo moc nečeká, že se vrátí k říznému garážovému zvuku. Někteří možná ani netuší, že "špinaví" Kigs of Leon někdy existovali. Já začínala právě na jejich starých albech, a proto teď skřípu zuby. Chybí mi mladická nadšenost, šťavnatost... moc se s tím teď pářou. Asi "syndrom vyzrálých kapel", které si říkají, že by měly udělat něco opravdu chytlavého a propracovaného, když už jsou ta stadionová kapela. Víc jim to slušelo v maštale na seně. Jediné, co v jejich písních zůstalo, je pozitivní pocit a uvolněnost čišící z místa, kde vyrůstali – prosluněného Tennessee.

Album splývá, protože většina skladeb má podobnou stavbu – hluboký opakující se kytarový tón na začátku typu „koníček běží“, pak zvonivé kytary, místy melancholicky echovité, a na konci hlasitý zpěv a plno nástrojů, hlavně šumivých činelů. V hlavě mi zůstávají jen čtyři výraznější songy – úvodní singl Supersoaker, který je sice příhodně mainstreamový, ale připomíná rozjařenost raných alb, díky bohu za závan živočišnosti. Následující Rock City s ležérním zpěvem à la Jack White/Damon Albarn, jen nechápu klasická kytarová sóla jak od AC/DC. Ještě bych vyzdvihla Don't Matter, která neutuchající stejnou melodií a protáhlým zpěvem připomíná Queens of the Stone Age (do Kalifornie není z Tennessee daleko).

Následují pomalejší, nic neříkající songy. Posledním zajímavějším kouskem je až Family Tree, ve kterém si bratři vyřizují účty a je konečně cítit nějaký drive a správná naštvanost, funky rytmus a ke konci množený zpěv připomínající gospelové zpěvy. Tyhle stopy po křesťanské výchově mi vůbec nevadí, klidně by z ní mohli těžit víc.

Mechanical Bull navazuje na předchozí „plážové“ album Come Around Sound Down, jen už není tak plážové. V tvorbě Kings of Leon jsou stále cítit country a gospelové počátky, ale stále více se proměňují do nenápadité, tuctové formy. Projevuje se to dokonce i na jejich image. Zpěvák Caleb Followill najednou vypadá jako strejda Sam, ostříhaný a odulý ve své džínové bundičce, Nathan sundal vousy a ztratil vzhled bubnujícího Krista. Kytarista Matthew zhubnul a dohromady jsou to hezcí upravení chlapíci a ti přece nemůžou hrát tak tvrdě. Asi budeme muset počkat tak dvacet let. Ve stáří se všichni pánové vracejí ke svým kořenům, ne?

Info

Kigs of Leon – Mechanical Bull (RCA, 2013)

http://www.kingsofleon.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na co asi tančí Greta Thunberg? (The Weather Station)

Jiří Přivřel 04.03.2021

Deska Ignorance zrcadlí přetrvávající krásu rozbitého světa.

Poslouchejte pomalu (Sně Beaty Hlavenkové)

Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021

Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace