Články / Reporty

Něco zvířecího (Rolo Tomassi)

Něco zvířecího (Rolo Tomassi)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 31.03.2018

Mají v tuzemsku „matikáři“ silnou scénu? Spíše ne. Na vystoupení Rolo Tomassi se ale sešlo zapálené publikum, i když bylo poslepované z různých subkulturních koutů. Povaze kapely to odpovídalo – ve věci žánrového zařazování jsou enfant terrible, u kterého štítek experimentálního mathcoreu udává žánrové rozpětí jen částečně. První setkání nutně přináší překvapení – kdo čeká grind, dostane pop, kdo zasněné, atmosférické písně, ten sklidí bouři a zmatek. Chaotičnost i preciznost, subverze.

Úvod v podání kapely Cryptodira představoval intenzivní ukázku ostřejšího prog metalu, ale nezářil, jen svítil. Vše bylo na svém místě, akorát se ve zběsilém, přímočarém tempu pozapomnělo na originalitu. V případě Palm Reader z Británie už byly sázky výše. Očekáváním dostáli, našláplý hardcore podávali se sebejistotou i uvěřitelností, sledující linii mezi Botch i Gallows. Sympatie si získali už zkraje civilním přístupem a kontaktem s publikem, srdce na talíři, voda v plicích. Debutového uvedení se dočkal i čerstvý materiál z alba Braille. Přidávalo se hned dvakrát, expanzivní zvuk si našel posluchače a návštěvníci začínali jevit známky upřímného zájmu.

Pauzu překlenuly plochy industriálního techna – kulisa, na jejímž pozadí se rýsovaly obrysy a tušení headlinerů a pro mnohé skutečného důvodu, proč toho večera zavítali do Chmelnice. Rolo Tomassi do Prahy přijeli v rámci tour k nové desce Time Will Die And Love Will Bury It – načasování tak nemohlo být vhodnější a materiál čerstvější. Jestli se třeba na nahrávkách Hysterics nebo Grievances zmítali v punkovějších i experimentálních, ležérních polohách, pak lze nové album považovat za dočasně nalezenou rovnováhu s místy až popovými pasážemi. Někdo by řekl, že změkli a ubrali na intenzitě, to by ale přímo odporovalo dojmům z vystoupení, které si dokázalo získat i ty, které studiovka mohla nechat chladnými. Zamotaný rukopis Rolo Tomassi nebylo lehké rozklíčovat. Žánry překračovali stejně snadno, jako Eva Spence přecházela od growlu k melodickému zpěvu. Zdánlivě snadno, nenuceně, rozhodně však s maximálním nasazením a nakažlivou energií. Zatímco se ostatní členové soustředili na své nástroje, zpěvačky bylo všude plno, v trajektorii chaotické oběžné dráhy, ovšem s baletní ladností. Její bratr James Spence se naproti tomu pravidelně zjevoval v popředí, aby hned po anglicku mizel za klávesami a řídil svůj projekt z pozadí. Byla cítit krev, pot, něco zvířecího.

Náladově utopený, tříštivý, ale přístupný track Aftermath záhy střídaly na kusy trhající Rituals, na rozloučenou Opalescent. Kromě rozměrného plátna se jménem protagonistů by první pohled na skoro až normcorovou estetiku neprozrazoval, jaké emoční poryvy a závratě se skrývají pod šedou slupkou nebo za líbivými klipy. Dílo bylo dokonáno, duše pošpiněna a znovu vydrhnuta.

Info

Rolo Tomassi (uk) + Palm Reader (uk) + Cryptodira (ur)
29. 3. 2018 Nová Chmelnice, Praha

foto © Martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.