Články / Reporty

Něco zvířecího (Rolo Tomassi)

Něco zvířecího (Rolo Tomassi)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 31.03.2018

Mají v tuzemsku „matikáři“ silnou scénu? Spíše ne. Na vystoupení Rolo Tomassi se ale sešlo zapálené publikum, i když bylo poslepované z různých subkulturních koutů. Povaze kapely to odpovídalo – ve věci žánrového zařazování jsou enfant terrible, u kterého štítek experimentálního mathcoreu udává žánrové rozpětí jen částečně. První setkání nutně přináší překvapení – kdo čeká grind, dostane pop, kdo zasněné, atmosférické písně, ten sklidí bouři a zmatek. Chaotičnost i preciznost, subverze.

Úvod v podání kapely Cryptodira představoval intenzivní ukázku ostřejšího prog metalu, ale nezářil, jen svítil. Vše bylo na svém místě, akorát se ve zběsilém, přímočarém tempu pozapomnělo na originalitu. V případě Palm Reader z Británie už byly sázky výše. Očekáváním dostáli, našláplý hardcore podávali se sebejistotou i uvěřitelností, sledující linii mezi Botch i Gallows. Sympatie si získali už zkraje civilním přístupem a kontaktem s publikem, srdce na talíři, voda v plicích. Debutového uvedení se dočkal i čerstvý materiál z alba Braille. Přidávalo se hned dvakrát, expanzivní zvuk si našel posluchače a návštěvníci začínali jevit známky upřímného zájmu.

Pauzu překlenuly plochy industriálního techna – kulisa, na jejímž pozadí se rýsovaly obrysy a tušení headlinerů a pro mnohé skutečného důvodu, proč toho večera zavítali do Chmelnice. Rolo Tomassi do Prahy přijeli v rámci tour k nové desce Time Will Die And Love Will Bury It – načasování tak nemohlo být vhodnější a materiál čerstvější. Jestli se třeba na nahrávkách Hysterics nebo Grievances zmítali v punkovějších i experimentálních, ležérních polohách, pak lze nové album považovat za dočasně nalezenou rovnováhu s místy až popovými pasážemi. Někdo by řekl, že změkli a ubrali na intenzitě, to by ale přímo odporovalo dojmům z vystoupení, které si dokázalo získat i ty, které studiovka mohla nechat chladnými. Zamotaný rukopis Rolo Tomassi nebylo lehké rozklíčovat. Žánry překračovali stejně snadno, jako Eva Spence přecházela od growlu k melodickému zpěvu. Zdánlivě snadno, nenuceně, rozhodně však s maximálním nasazením a nakažlivou energií. Zatímco se ostatní členové soustředili na své nástroje, zpěvačky bylo všude plno, v trajektorii chaotické oběžné dráhy, ovšem s baletní ladností. Její bratr James Spence se naproti tomu pravidelně zjevoval v popředí, aby hned po anglicku mizel za klávesami a řídil svůj projekt z pozadí. Byla cítit krev, pot, něco zvířecího.

Náladově utopený, tříštivý, ale přístupný track Aftermath záhy střídaly na kusy trhající Rituals, na rozloučenou Opalescent. Kromě rozměrného plátna se jménem protagonistů by první pohled na skoro až normcorovou estetiku neprozrazoval, jaké emoční poryvy a závratě se skrývají pod šedou slupkou nebo za líbivými klipy. Dílo bylo dokonáno, duše pošpiněna a znovu vydrhnuta.

Info

Rolo Tomassi (uk) + Palm Reader (uk) + Cryptodira (ur)
29. 3. 2018 Nová Chmelnice, Praha

foto © Martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesta Kataríny Málikové k Prophetu

Vadim Petrov 24.01.2020

Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.