Články / Reporty

O trápení s humorem (Braids)

O trápení s humorem (Braids)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 06.04.2018

Je trošku netradiční, že kapela přijede na svůj první koncert v době, kdy teprve chystá novou desku. Nalákat fanoušky může být sice obtížnější než jindy, ale těm, kteří nezaváhají, se naskytne unikátní zážitek, kdy v napůl zaplněném klubu hraje skupina, která v textech řeší životní strasti, ale na podiu však působí tím nejpřátelštějším a nejuvolněnějším dojmem. Přesně tohle jsou kanadští Braids.

Tuzemská písničkářská dvojice Pale & Coy byla snad tím nejlepším možným supportem. Jejich chytlavý ložnicový pop s prvky synthpopu i skromného indie, připomínající The xx, byl pohlazením do prvních jarních dnů. Mužská část dua BlackSheepboy, která na dva roky starém splitku ještě vystupovala sama za sebe, krásně vplula do písní Pale & Coy a i bez dalších hudebníků, s nimiž dříve vystupovali, tvořili sehranou dvojici vzájemně si nahrávající na uhrančivé refrény. Jen škoda, že BlackSheepboy měl tendence svým excentrickým projevem brát na sebe více pozornosti, než by si jemné, společné skladby zasloužily.

fotogalerie z koncertu tady

Braids a jejich křehká, pozvolná síla působila na začátku show poněkud nevýrazně. Aranže písní jako by nevěděly, jestli chtějí strhnout dav, nebo zůstat u intimnějšího písničkářství. Publikum si získala až zpěvačka Raphaelle Standell-Preston svým smyslem pro humor a pohotovými komentáři jednotlivých písní, jimiž navodila velmi přátelskou atmosféru. Po úvodní zahřívačce s novými songy se Braids z ničeho nic proměnili v dokonale sehranou formaci, která už nepřešlapovala na místě, ale střemhlav mířila na všechny smysly. Diváky si v komorním prostředí omotávala kolem prstu s neuvěřitelnou lehkostí, stejně efektně by ale působila před daleko větším publikem.

Nejočekávanější skladba Miniskirt, intimní zpověď o znásilnění, přišla v druhé půli večera a sklidila největší ohlas. Nejenom proto, že byla hudebním klenotem v setlistu, ale i proto, že publikum ocenilo zpěvaččinu odvahu zpívat s takovou vervou o palčivých vzpomínkách. Od toho momentu bylo na Raphaelle Standell-Preston vidět, že je uvolněnější a zbytek koncertu si vyloženě užívala. Několikrát zopakovala, že se rozhodně nevidíme naposledy, a navrch střihla chytlavý přídavek, který rozhodně nepůsobil jako závěr koncertu. Ale byl.

Info

Braids (ca) + Pale&Coy
4. 4. 2018 MeetFactory, Praha

foto © Bára Gadlinová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.