Články / Recenze

Od tanečního parketu k soustředěnému poslechu (Kai Whiston)

Od tanečního parketu k soustředěnému poslechu (Kai Whiston)

Dominik Polívka | Články / Recenze | 08.01.2023

Devadesátá léta jsou v kurzu. Rave revival je v plném proudu a ohledy do extatické doby zapříčiněné generační obměnou otvírají mnoho příběhů z dob boomu elektronické taneční hudby. Velký fenomén pro generaci Z, která konec milénia vnímala tak akorát z kočárku. Touhu po zjištění, co se tehdy vlastně dělo, řeší deska Quiet As Kept, F.O.G. mladého dorsetského producenta Kaie Whistona.

První albový zářez s názvem Kai Whiston Bitch byl klubovou dekonstrukcí tanečních žánrů s glitch-hopovými základy. Teprve druhá deska No Worlds As Good As Mine ukázala na schopnost vybočit z taneční vřavy a pustit se do konceptuálních přesahů, atmosférických proluk a koherentních kombinací žánrů ve prospěch celého alba. Poetičnost neztrácí ani na novince. Ta je autobiografickým pokusem o revizi Whistonova dospívání v kontrastu kočovné New Age komunity (The Peace Convoy), které byla jeho matka součástí.

Tracky jsou plné krátkých audio záznamů a rozhovorů Whistona a jeho matky Helene, ve kterých postupně odkrývají minulost, například ve skladbě 27-04-99 (datum Whistonova narození), kde Helen popisuje, proč musela z komunity odejít, nebo na poslední 10-10-73 jež nese datum jejího narození, kde vysvětluje své setkání a propadnutí elektronické hudbě a následné participaci na šití kostýmů a vytváření kulis v čemž se realizovala i pro videoklip k singlu Between Lures. Whiston zde zpívá skrz zmodulovaný auto-tune (stejně jako dříve v projektu Dryan). Za zvuku breakbeatu a smyčcového samplu táhne karavan jako pohrobek minulosti, který na konci zapaluje. „I'm a traveller but I'm not a crusty traveller. And I'm not a posey raver, I'm just, sort of, a person. Between two worlds,“ zní na konci hlas ženy jako dovětek skladby.

Deset skladeb dělá padesátiminutovou stopáž, která díky své výpravnosti nenutí k přepínání. Zároveň jsou jednotlivé skladby dostatečně výrazné, aby obstály sami za sebe. Žánrový koktejl je stejně vydatný jako u předchozích alb. Q je hardcorovou smrští s pitchnutým doprovodem od Pussy Riot. Carrier Signal je zas striktním klubovým bangerem s podmanivým vokálem zpěváka EDENa. V T.F.J. Whiston za zvuku přepínání kazet rozděluje jeden track ve dví. Uspěchaný drum and bass zastavuje, otáčí kazetu, kde se po krátkém skitu s ozvěnou Out of Space od The Prodigy pouští druhá část, melancholický náběh na chytlavý bass drop.

Než by opulentně střílel z rukávu množství stylových zvratů, jako tomu bylo na prvním albu Kai Whiston Bitch, soustředí na pilování svého maximalistického přístupu k práci pečlivým skládáním drobných detailů napříč deskou, ať už jde o hrátky se smyčcovými aranžemi ve skladbě Div Era, saxofonové vyústění nervní klubové dekonstrukce ve skladbě 27-4-99 nebo chytře posazenými samply s promluvami jeho matky, či jiných lidí.

Kai Whiston bere nostalgické útržky známých tanečních soundů a lepí si je svým originálním způsobem do propracovaných party koláží, které mají přesah z tanečního parketu k soustředěnému poslechu až po atmosférickému rozjímání. S veškerou úctou a osobitostí uzavírá svou kapitolu dospívání a zvědavé generaci Z poskytuje čitelnou hudební road mapu s otevřenými cestami a jasným směrem. Je na čem stavět.

Info

Kai Whiston - Quiet As Kept, F.O.G. (Lux Recordings, 2022)
Instagram umělce

foto © Kai Whiston

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

The Smile zas pláčou nad lidským egem

Žofie Křížková 02.06.2024

The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace