Články / Sloupky/Blogy

Písně/z/měsíce #21

Písně/z/měsíce #21

Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 24.01.2017

Další rok je za námi, a tak se pojďme ohlédnout o něco dále do minulosti. Červená světla kosmické lodi výstražně blikají a sirény vydávají monotónní varovný signál. Překročili jsme hranice 21. století směrem nazpět. Časový paradox si vybírá svou daň. Signály současnosti již nejsou tak zřetelné a to, co zde uvidíme a uslyšíme, pro nás bude dost možná nesrozumitelné, myšlenkově vzdálené anebo minimálně zabalené do vzduchotěsného obalu sentimentu. Zanech všech nadějí ty, kdož vcházíš, neboť v tomto díle nás čeká jen prohrabování se smetištěm minulých dní, nacházení hvězd, jež pro naše oko možná ještě svítí, ale jsou to jen poslední paprsky emitované kdysi dávno vyhaslými sentinely.

Herbaliser – Moon Sequence /Same As It Never Was/ (Very Mercenary, Ninja Tune, 1999)
Konverze živých nástrojů a elektronických simulací si na přelomu století z prvého vzala jazzové prvky a z druhého acidově vytripované plochy a rezonance tekkových parties. Všechno nastříhané do sympatických mixů a koláží. Label Ninja tune byl pionýrem a věrozvěstem těchto tendencí a stál za takovými jmény jako Amon Tobin, The Cinematic Orchestra a dalšími. Very Mercenary bylo jedno ze stěžejních a stylotvorných alb tohoto proudu.


Eels – Climbing to the Moon (Electro-Shock Blues, Panama, 1998)
Tahle nenápadná balada má za sebou zajímavý příběh. Otcem zpěváka Marka Olivera Everetta (známého pod jménem E) byl totiž fyzik Hugh Everett III. Ten stvořil teorii mnohosvětů a zabýval se kvantovou fyzikou a paralelními vesmíry. Sám E nalezl svého otce mrtvého v posteli a z dokumentu BBC Parallel Worlds, Parallel Lives vyplývá, že s ním zcela vřelý vztah neměl. Album Electro-Shock Blues navíc napsal v době, kdy jeho matka zemřela na rakovinu a jeho sestra spáchala sebevraždu, zanechávajíc po sobě dopis, ve kterém cynicky deklamuje, že se potká s otcem v jednom z jeho paralelních světů. Info smršť ukončím faktem, že Markův bratranec byl v posádce letu, který 11. září narazil do Pentagonu, a to do křídla, kde kdysi pracoval Markův otec Hugh. Kruh se uzavírá. Více konspiračních teorií najdete na www.konspiracniteoriepyco.info


Dead Can Dance – The Moon and the Snake (Spiritchaser, 4AD, 1996)
Lapač snů (resp. duchů) se stal i lapačem úspěchu. Ethno sound made in Britain. Skvělá deska, která se svezla na vzdouvající se vlně multikulturalismu a jejíž počátek můžeme hledat okolo anglického koloniálního imperialismu. Inspirace jsou tedy jasné a je to tam.


R.E.M. - Man on the Moon (Automatic for the People, Warner Bros, 1992)
Po desce Out of Time vystoupili R.E.M. pro hudební stanici v seriálu MTV Unplugged. Tam se svého času blýskla snad všechna jména, co v té době něco znamenala, a akustické sety drsných grunge kapel jako Alice in Chains, Nirvana, Stone Temple Pilots či Pearl Jam se staly legendou (jaká toť hrůza). Každopádně se hochům z Atlanty v akustických formách zalíbilo a celá deska se obejde bez řvavých kytar. Vynahradili si to na následující desce Monster, kde naopak vše chrčí a zurčí a v zásadě by se dala brát jako seattelský epitaf pohlcený mainstreamem.


Pulp – Someone Like the Moon (His’n’Hers, Island, 1994)
Jarvis Cocker tu snad ještě věřil v lásku. Je to upovídaný chlapík s briskním úsudkem a pozorovacím talentem. Sžíravými sarkasmy ochutil až následující desku Different Class. Postupně se z inteligentní karikatury na disco a život střední třídy sám stal jakousi karikaturou, ostrovním Harry Šoumenem, který zpytoval svědomí na epitafu This is Hardcore.


Smashing Pumpkins – Luna (Siamese Dream, Virgin, 1993)
Vždycky jsem si myslel, že Smashing Pumpkins byli drsní hoši (a dáma). Inu dnes už je vše jinak, ale corganovská brutalita se plně projevila až na pozdějších deskách jako Machina/The Machines of God či Zeitgeist. Album z roku 1993 je nabité tklivými hity jako Today či Disarm a vyšlapalo cestu dvojdesce Melancholy and Infinite Sadness. Tahle sladká balada celý opus zakončuje. A opět jen tak mimochodem vydavatelství Virgin vlastní Richard Branson, který dnes pod hlavičkou Virgin Galactic plánuje první komerční lety do kosmu.


Info

Znáte-li další písně osvětlené bledým luny svitem, pište na info@xplaylist.cz.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Polemika nad novými Idles

redakce 25.09.2020

Dnes vyšla nová deska Idles. Titulní téma nového Full Moonu doplňujeme poznámkou Johnnyho Násilníka a překladem textu Liase Saoudiho z Fat White Family.

Preview: Ostrava Kamera Oko

redakce 21.09.2020

Oko se letos odehraje ve dvou víkendových blocích, v podmínkách stísněných celospolečenskou situací, přesto garantuje, že se bude na co dívat.

Kam na rajz s Tomášem Poštulkou (Jeden svět)

redakce 07.09.2020

Která z kulturních povyražení si ve zbytku roku 2020 nenechá ujít dramaturg lidskoprávního dokumentárního festivalu Jeden svět?

Šejkr #46: Beba Fanta, Chupa Chups

Michal Pařízek 27.08.2020

V následujícím Full Moonu vyjde text, díky kterému jsem se po hodně dlouhé době vrátil k Hüsker Dü, a u Grinderman mám zase pocit, že jsem je pořádně pochopil až…

Milý Dušane Svíbo!

Ondřej Bezr 18.08.2020

Přečetl jsem si tvůj příspěvek o Martinu Věchetovi, potažmo nadcházejícím festivalu TrutnOFF BrnoON. Není to bohužel nic jiného než normální hejt...

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Dušan Svíba 17.08.2020

Trutnovský „Woodstock“ byl vždycky známý svým hraním si na indiány a na underground. A taky na chudáky.

Loni (jsem nebyl) v Marienbadu

cyril kosak 06.08.2020

Ahoj, mami. Tak jsem vyrazil do Mariánských Lázní, na Moody Moon Noize.

Oplatky z kolonády aneb Moody Moon Noize v letmých ohlasech

redakce 04.08.2020

Víte, jak poznáte povedenou akci? Nikomu se nechce domů. Na kolonádě to bylo přesně takhle, někdo se zdržel o den déle, jiný o dva...

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.