Pouto Larkin Poe

fullmoonzine.cz
Photo: JINDRICH_OPLT on fullmoonzine.cz
fullmoonzine.cz
Photo: JINDRICH_OPLT on fullmoonzine.cz

Bouřlivou reakci si vysloužila horká novinka Bad Spell, hypnotická, omamná věc se skutečně magickou atmosférou, i na podobné nálady hrající tradicionál John the Revelator.

Reklama

Sestry Rebecca a Megan Lovellovy – alias Larkin Poe – rostou. Nevyprodávají sice velké haly, ale jejich účast na letošních Colours of Ostrava je na plakátech hodně vysoko. A samostatný koncert v Praze byl dlouho vyprodaný.

Nutno konstatovat, že takhle našlapaný Lucerna Music Bar už jsem neviděl hodně dlouho. A soudě podle otázky, která v průběhu večera z pódia zazněla, totiž kdo přišel na Larkin Poe poprvé, byly v klubu dvě třetiny nováčků. Důvody jsou prosté: Hudba, která hřeje u srdce fanouška blues, a zároveň boří rigidní žánrová pravidla, a taky to, že jsou to dvě mladé dámy, jev v bluesovém světě vídaný, ale bohužel ne tak často.

Pódium zahříval Ryan McMullan, který předvedl příjemný písničkářský set se spoustou průzračných melodií, ovšem publikum očividně přišlo na odpichovější muziku. Potlesk si McMullan vysloužil solidní, pro spoustu posluchačů byl ale jen kulisou k hovoru.

S úderem desáté, se slušnou sekerou proti původnímu plánu, se nálada změnila. Larkin Poe svůj set odpálily skladbou She’s a Self Made Man z loňského alba Self Made Man. K němu se ještě muzikanti třikrát vrátili (sestry posílil bubeník a basák/klávesista), nejvýrazněji asi v Back Down South, kterou osvěžila výrazným aplausem oceněná citace Blue Sky od jižanských legend Allman Brothers Band. Bouřlivou reakci si vysloužila horká novinka Bad Spell, hypnotická, omamná věc se skutečně magickou atmosférou, i na podobné nálady hrající tradicionál John the Revelator.

Reklama

Sourozenecké pouto je silné. A otiskne-li se i do společného hraní, je to zážitek. Drobný oční kontakt, souhra hlasů, vzájemná podpora při sólech a hlavně neutuchající nadšení, radost a štěstí vyzařující z tváří obou žen. Na Lovellových je to prostě vidět.

Rocková energie, srovnatelná se skupinami jako The Runaways, měla naživo kapku otupené hrany. Jako by přišla o pichlavost a tlak. Možná to bylo jen jednou kytarou, nepočítaje v to lap steel kytaru, nosný prvek hudby Larkin Poe, s bravurou ovládanou Megan Lovell, možná utlumeným, opatrným zvukem… I tak to byl silný koncert.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama