Články / Sloupky/Blogy

Preaching the blues (and all that jazz) #19

Preaching the blues (and all that jazz) #19

apx | Články / Sloupky/Blogy | 10.03.2015

Dneska nebudou vůbec žádné senza objevy! Sorry. Prohrabávala jsem se heptadexamiliónem terabajtů muziky z archivů Radia 1 a s politováním musím zveřejnit žebříček těchto nálezů:

1) Fotka Josky Sedloně ze Strahova z roku 1992
2) předělávka Suicidal Tendencies od Amandy Palmer
3) So Long - original mix Joris Voorn ft. Kid A
4) kompilace After Dark Nightshift (2014)
5) Kavinsky - Rampage

Ruku na srdce, na dvoustovce už jsem měla lepší výsledky. Nicméně hudba! Sufjan koťátko Stevens (když zadáte hledání fotek, mezi suggestions se objeví "smile" a "married", já se zblázním!) natočil po pěti letech novou desku, Carrie & Lowell, a vydal ji, pochopitelně, u Asthmatic Kitty. Její artwork na konci roku určitě vyhraje spoustu hitparád, a celou nahrávku pravděpodobně nikdo nebude kritizovat, jelikož (je hezká) a pojednává o smrti jeho mámy Carrie. Připomíná mi Illinois, ale možná jen proto, že některé písničky zní jako John Wayne Gacy, Jr. Což mě přivádí k tomu, že málokterá Sufjanova skladba nezní jako Sufjanova skladba, snad vyjma loňské kolaborace Sisyphus.


Obchoďák Neurosis Steve von Till se vytasil s novinkou A Life unto Itself. Můj táta těmhle chlápkům říká drnkálisti. Typickým drnkálistou je Alexander Tucker nebo Sir Richard Bishop, který zrovna vydal Tangier Sessons. Mě to taky trochu otravuje. Ty nekonečné smyčky a zhmotňování deprese. Člověk by se nejradši oběsil. Líbí se mi Night of the Moon, ale je to prašť jak uhoď.

Když jsem poslouchala nového Rockyho Votolata, přidal si mě na last.fm do přátel nějaký kluk a poprosil mě, jestli bych mu Hospital Handshakes, tak se jmenuje ta nová deska, neposlala. (Neposlala, neodpověděla a ani do přátel si ho nepřidala, přišlo mi to totiž jen jako notifikace na mejl, proto to vím. God bless system setting.) Rocky je Rocky. Zatímco u Sufjana je to žádané, aby pořád dokola zpíval Chicago, u Rockyho jsem doufala, že aspoň jedna skladba bude jiná. Má strašně charismatický vokál a některé jeho písničky miluju, ale tady jsem byla pořád jenom divně zklamaná.

Nyní z kategorie Zase jsem si spletla dveře. Liturgy, wtf!? Black metal, vážně? Prostě mě jenom zastřelte.

Nyní z kategorie soundtracky. Thom Yorke a Robert Del Naja z Massive Attack (musím to sem explicitně psát, pro případ, že jste ročník 1983 a méně), a taky Jonny Greenwood a Guy Garvey natočili soundtrack k dokumentu The UK Gold, který mapuje historii daňových úniků v Británii a kterým provází hlas Dominica Westa, což je mj. McNulty z Wire. Má to klasický Yorkův divnorukopis, ale je to šíleně krátké. F.y.i. Radiohead are working on a new album, Massive Attack have been collaborating with Run the Jewels. Ok! Není zač. Přístupnější deskou bude skóre k životopisu Stephena Hawkinga Theory of Everything, který složil Jóhann Jóhannsson. O dost lepší než film. Bohužel?


A nakonec, Modest Mouse. Část první. Modest Mouse jsou jedna z mých nejvíc nejto kapel, takže si ještě pořád třídím myšlenky. Už teď ale vím, že Strangers to Ourselves není deskou roku, a už teď vím, že jsem ráda, že tam nehraje Johnny Marr. Na druhou stranu tam nehraje už ani Eric Judy, který vždycky BYL Modest Mouse. Singly Lampshades on Fire a Coyotes mě moc nebavily, ale v rámci alba to má trochu jiný, lepší feeling, a ve skutečnosti je tam pár tracků, které zní jako Talking Shit About Pretty Sunset v roce 2015. Dám tomu ještě minimálně milion poslechů, ale zdá se mi, že přestali tlačit na pilu v přítelíčkování se s rádiem a sice to taky znamená, že je to míň pochopitelné, uchopitelné a i jinak -pitelné, ale esence Modest Mouse nikdy nebyla v hitech na první dobrou.

Tohle, jiné a všechno ostatní budu pouštět a dále komentovat dneska v Moonshinu na Radiu 1. Dneska = v noci z úterý 10. března do časných ranních středečních hodin. Zapraszamy!

Info

TL;DR Preaching the blues #19
Sufjan Stevens - Carrie & Lowell / 75%
Steve von Till - A Life unto Itself / 55%
Sir Richard Bishop - Tangier Sessons / 40%
Rocky Votolato - Hospital Handshakes / 55%
Liturgy - The Ark Work / 30%
Thom Yorke & Robert Del Naja - UK Gold OST / 70%
Jóhann Jóhannsson - Theory of Everything OST / 75%
Modest Mouse - Strangers to Ourselves / tba

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chodím po… Colours II.

redakce 19.07.2019

Vystoupím na Náměstí republiky, vedle je krámek Potraviny. Od osmi do osmi. V řadě přede mnou stojí paní, má zvláštně nakasaný obličej.

Chodím po… Colours

redakce 18.07.2019

Protože moje práce v rámci Full Moonu je v redakci Nad dopisy čtenářů, musím hned zkraje vyřešit jednu obligátní.

Bella Ciao. Top 5 Pohoda Festival 2019.

redakce 15.07.2019

Takhle zima byla naposledy v roce 2015, takhkle nabitý program Pohoda neměla nikdy. To nejlepší z letošního ročníku podle redakce a přátel Full Moonu.

Šejkr na letisku #3: Malé ráje

redakce 14.07.2019

Každý máme svoju vlastnú nirvánu, hlásal evidentně vlastnoruční nápis na plátěnce anonymní slečny z davu. Slogan, který festival Pohoda vystihuje ze všeho nejlépe.

Šejkr na letisku #2: Čau, ty tam

redakce 13.07.2019

Se Snapped Ankles se vydáváme na Death Grips, kde v moshpitu řádí i celá Full Moon crew, Paddy vypráví, že je viděl dvakrát a pokaždé si stěžovali, že je to…

Šejkr na letisku #1: Blažené nevědomosti

redakce 12.07.2019

Ano, všechny hvězdy hlavní scény úvodního dne „sleduji“ právě z Café Kušnierik, zvuk je skvělý a obrazu netřeba...

Co právě v elektru kutěj: Nejen jak se tančí na planetě Mu

redakce 06.07.2019

Další díl o nových počinech na elektro experimentální scéně s novinkami od Planet Mu i s českými producenty na zahraničních labelech.

Ze srdce i ze srdíčka (Heart of Noise 2019)

redakce 16.06.2019

Jak daleko je od noiseu k přírodě? V případě festivalu Heart of Noise kousíček.

Co právě v elektru kutěj: Návrat mistra, který spal sedm let

redakce 06.06.2019

Nový materiál po sedmi letech od kultovního projektu Scorn a další novinky z elektronického undergroundu.

Preview: Nowa muzyka 2019

redakce 05.06.2019

Letošní formu si můžeme po loňských zkušenostech ověřit u Amnesia Scanner, Fatimy Al Qadiry nebo Yvese Tumora, ale jsou tu i další jména, která byste neměli přehlédnout.