Články / Sloupky/Blogy

Preaching the blues (and all that jazz) #19

Preaching the blues (and all that jazz) #19

apx | Články / Sloupky/Blogy | 10.03.2015

Dneska nebudou vůbec žádné senza objevy! Sorry. Prohrabávala jsem se heptadexamiliónem terabajtů muziky z archivů Radia 1 a s politováním musím zveřejnit žebříček těchto nálezů:

1) Fotka Josky Sedloně ze Strahova z roku 1992
2) předělávka Suicidal Tendencies od Amandy Palmer
3) So Long - original mix Joris Voorn ft. Kid A
4) kompilace After Dark Nightshift (2014)
5) Kavinsky - Rampage

Ruku na srdce, na dvoustovce už jsem měla lepší výsledky. Nicméně hudba! Sufjan koťátko Stevens (když zadáte hledání fotek, mezi suggestions se objeví "smile" a "married", já se zblázním!) natočil po pěti letech novou desku, Carrie & Lowell, a vydal ji, pochopitelně, u Asthmatic Kitty. Její artwork na konci roku určitě vyhraje spoustu hitparád, a celou nahrávku pravděpodobně nikdo nebude kritizovat, jelikož (je hezká) a pojednává o smrti jeho mámy Carrie. Připomíná mi Illinois, ale možná jen proto, že některé písničky zní jako John Wayne Gacy, Jr. Což mě přivádí k tomu, že málokterá Sufjanova skladba nezní jako Sufjanova skladba, snad vyjma loňské kolaborace Sisyphus.


Obchoďák Neurosis Steve von Till se vytasil s novinkou A Life unto Itself. Můj táta těmhle chlápkům říká drnkálisti. Typickým drnkálistou je Alexander Tucker nebo Sir Richard Bishop, který zrovna vydal Tangier Sessons. Mě to taky trochu otravuje. Ty nekonečné smyčky a zhmotňování deprese. Člověk by se nejradši oběsil. Líbí se mi Night of the Moon, ale je to prašť jak uhoď.

Když jsem poslouchala nového Rockyho Votolata, přidal si mě na last.fm do přátel nějaký kluk a poprosil mě, jestli bych mu Hospital Handshakes, tak se jmenuje ta nová deska, neposlala. (Neposlala, neodpověděla a ani do přátel si ho nepřidala, přišlo mi to totiž jen jako notifikace na mejl, proto to vím. God bless system setting.) Rocky je Rocky. Zatímco u Sufjana je to žádané, aby pořád dokola zpíval Chicago, u Rockyho jsem doufala, že aspoň jedna skladba bude jiná. Má strašně charismatický vokál a některé jeho písničky miluju, ale tady jsem byla pořád jenom divně zklamaná.

Nyní z kategorie Zase jsem si spletla dveře. Liturgy, wtf!? Black metal, vážně? Prostě mě jenom zastřelte.

Nyní z kategorie soundtracky. Thom Yorke a Robert Del Naja z Massive Attack (musím to sem explicitně psát, pro případ, že jste ročník 1983 a méně), a taky Jonny Greenwood a Guy Garvey natočili soundtrack k dokumentu The UK Gold, který mapuje historii daňových úniků v Británii a kterým provází hlas Dominica Westa, což je mj. McNulty z Wire. Má to klasický Yorkův divnorukopis, ale je to šíleně krátké. F.y.i. Radiohead are working on a new album, Massive Attack have been collaborating with Run the Jewels. Ok! Není zač. Přístupnější deskou bude skóre k životopisu Stephena Hawkinga Theory of Everything, který složil Jóhann Jóhannsson. O dost lepší než film. Bohužel?


A nakonec, Modest Mouse. Část první. Modest Mouse jsou jedna z mých nejvíc nejto kapel, takže si ještě pořád třídím myšlenky. Už teď ale vím, že Strangers to Ourselves není deskou roku, a už teď vím, že jsem ráda, že tam nehraje Johnny Marr. Na druhou stranu tam nehraje už ani Eric Judy, který vždycky BYL Modest Mouse. Singly Lampshades on Fire a Coyotes mě moc nebavily, ale v rámci alba to má trochu jiný, lepší feeling, a ve skutečnosti je tam pár tracků, které zní jako Talking Shit About Pretty Sunset v roce 2015. Dám tomu ještě minimálně milion poslechů, ale zdá se mi, že přestali tlačit na pilu v přítelíčkování se s rádiem a sice to taky znamená, že je to míň pochopitelné, uchopitelné a i jinak -pitelné, ale esence Modest Mouse nikdy nebyla v hitech na první dobrou.

Tohle, jiné a všechno ostatní budu pouštět a dále komentovat dneska v Moonshinu na Radiu 1. Dneska = v noci z úterý 10. března do časných ranních středečních hodin. Zapraszamy!

Info

TL;DR Preaching the blues #19
Sufjan Stevens - Carrie & Lowell / 75%
Steve von Till - A Life unto Itself / 55%
Sir Richard Bishop - Tangier Sessons / 40%
Rocky Votolato - Hospital Handshakes / 55%
Liturgy - The Ark Work / 30%
Thom Yorke & Robert Del Naja - UK Gold OST / 70%
Jóhann Jóhannsson - Theory of Everything OST / 75%
Modest Mouse - Strangers to Ourselves / tba

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Brutal Assault 2022: pohlednice z dovolené

redakce 21.08.2022

Nastal čas na rekapitulaci toho nejlepšího, nejhlasitějšího, nejcivilnějšího i nejpompéznějšího. Headlineři, klubovky, jistoty, nečekané objevy.

Šejkr #85: Kde se to zastavuje?

Michal Pařízek 12.08.2022

Někdejší setrvačnost skončila na jaře 2020, od té doby – a s letošními událostmi možná ještě o to víc – člověku dochází, jak to bylo divné a snad i nesprávné.

Šejkr #84: „Je jedno, že spíš, ono si ťa to počká…“

Michal Pařízek 29.07.2022

„Do deseti let tady všichni shoříme.“ Ano, na zahrádce před Veletržním palácem padají i takovéto věty. Není se čemu divit.

Šejkr #83: Zázrak na letisku

Michal Pařízek 15.07.2022

„Když něco považuješ za zázrak, tak se toho jen tak nevzdáš,“ říká Michal Kaščák v rozhovoru pro bulletin festivalu Pohoda a moc dobře ví, o čem mluví.

Pohoda Festival 2022: To nejlepší

redakce 11.07.2022

Festival, na který jezdíme velmi často a ne pouze po jednotlivcích? Letos se vypravili i nováčci, vedle nich jsme oslovili i kamarády z řad médií nebo hudebníků, které jsme na…

Šejkr #82: Otevřete si okno

Michal Pařízek 01.07.2022

„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.

Za polárním kruhem hudby (Kora et le Mechanix)

prof. Neutrino 24.06.2022

Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace