Články / Sloupky/Blogy

Preaching the Reader

apx | Články / Sloupky/Blogy | 17.02.2015

Vydala jsem eBook, Reader vol.2. Poprvé na podzim, pak pod stromeček, chvilku nato v lednu a teď o víkendu jsme v Carton Clanu konečně, echm, dodělali taky grafickou podobu a opravdickou sazbu. Ke stažení via www.axetofall.net. No big deal brekeke, ale přesto je mou milou povinností sešit představit, k čemuž se blog hodí pochopitelně též. Nebude to úplná copy/pasta, jen citace po zásluze.


Nuže, o čem je druhý Reader? "Potkal jsem lidi, ale ve skutečnosti to byly ryby, reagovali jen na otřesy, žádné uši, žádný poslech. Ale cítili to možná ještě lépe než já." Maxův prolog by mohl být důvodem, proč si knížku ve skutečnosti stáhnout, podobný model jako u vol.1, který uvedl bro. Protože co si budeme povídat, na moc nových, originálních textů si zrovna tady nepřijdete. "Čekáte na román? Já taky. Všechno bude."

"Někdy na konci léta 2010 jsem si řekla, že se konečně naučím poslouchat Woven Hand. Ať to tzv. stojí, co to stojí. A že je na to i vhodná doba, protože mi v životě něco chybí. Nějaký blázen. Nějaký psychopat!" Povedlo se. Kapitola 1 reflektuje postupující závislost na Wovenhand, ve zpětném zrcátku celkem zábavný (houby v Holandsku) a zásadní proces, který aktuálně dostál situace, kdy Edwardsovi pořádám koncert. Metameta mého mikrokosmu. Doplňující reportáže z koncertů Unsane a Big Business a Roadburnu 2011 jsou moje nejoblíbenější texty, Converge v dobrém do počtu a rozhovor se Scottem Kellym z Neurosis a následující recenze alba Songs of Townes van Zandt relativně cenné, z hlediska dramaturgie "pouze" vhodné materiály.

Nikdy neomrzí:


Kapitola 2: Ulver, Refused, Baroness, Cancer Bats vs. Two Gallants a Bright Eyes, střepy z časů minulých, a podkapitola o dEUS, kteří mají mnohem výsadnější postavení, než píšu/popisuju v kterémkoliv textu stylem: "Kdyby hrál kdokoliv jinej, jdu se v tomhle počasí rovnou zastřelit." Report z koncertu v Abatonu v roce 2006 je nejstarší, z dnešního pohledu pravěké datace.

Nikdy neomrzí:


Milý deníčku je dostatečným vodítkem pro obsah třetí části a dalo nám zabrat, než jsme srovnali texty tak, aby nebyly jako pěst na oko. Čím jsem starší, tím jsem na slohové úlety citlivější. Na první pohled zvláštní kompilát ironických (Jane's Addiction, Tom Waits), vážných (Oxbow, rozhovor s Corganem, Pearl Jam) textů a vyloženě blogových záznamů (tzv. fanouškovská jednička s Oasis, Sunshine, Smashing Pumpkins) a radostných zážitků (Interpol, Blur). Myslím, že na "radostné zážitky" jsem se specializovala léta.

Nikdy neomrzí:


Vybrané editorialy (ty, které by se s mírnou nadsázkou daly považovat za nadčasové, jelikož frontstage je jinak z povahy nenadčasová, resp. poplatná době psaní) doplňuje ještě text Klíčová slova: Bush, sex, prsa, rakovina, Michal David z bločku axetofall, který zároveň shrnuje, co jsem zač vs. co jsem si myslela, že jsem zač; volně (ne)navazující na rest z minulosti, kapitolu o pAper chAse. Kontroverzní v množství editu, možná.

Nikdy neomrzí:



Ve chvílích, jako je tahle, mám pocit, že má cenu (přímo úměrnou zvědavosti) si to přečíst, haha! Zároveň je potřeba respektovat potřebu současna, takže místo TL;DR tentokrát pozvánky.

(1) Ve středu (zítra, 18. února) v 19:00 začíná na rádiu StreetCulture debata o hudebních cenách, anketách, soutěžích a podobných formách podpory kapel a hudebníků. Nebude to jen rejpání, a velmi pravděpodobně to nebude jen plácání nesmyslů.

(2) Ve čtvrtek 19. února proběhne v galerii ArtAtak přednáška o subkulturách a životním stylu na téma Tetování. Přednášet budou Jana Apačka Grygarová, autorka kapitoly o tetování v knize Kmeny (to jsem já!), a Tereza PET Tattoos (domovské studio Tribo). Je to v Horních Počernicích a začátek je v 18:00. A jeden spoiler! Na způsob performancí studia Boucherie Moderne mě Tereza bude při přednášení tetovat.

(3) Další díl talkshow Latté Night začíná ve čtvrtek 19. února od 21:00 na StreetCulture a bude o lásce, resp. o mluvení o lásce, resp. o tom, o čem si myslíme, že mluvíme, když mluvíme o lásce; s východiskem citátu Raymonda Carvera It ought to make us feel ashamed when we talk like we know what we’re talking about when we talk about love.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace