Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 01.05.2018
Koncepční deska libereckých Drom se vyjadřuje k ožehavému tématu romského koncentračního tábora v Letech. Nechodí ale kolem horké kaše a rovnou ji posluchači vmete do tváře. Protože tohle je pořád tak horké, jak se to uvařilo a protože doutnající oheň z pecí masových genocid se stále ještě snaží hrstka psychopatů rozdmýchávat.
Nechci polemizovat, nakolik je peklo internace a dehumanizace přenositelné skrze postrockové postupy. Je ovšem důležité, že takováto nahrávka vznikla. Nepřenáší totiž sterilní muzejní zážitek, kurátorsky ošetřený badateli a oprášený obrýlenými archiváři. Je to atmosférické tnutí do (možná až moc) živých kořenů tzv. „obyčejného fašizmu“. Lomcování spokojenými spáči a otevírání očí zaslepených blahobytem.
Drom se na novince s ničím nemažou a prostě to nekompromisně valí, drsná struktura temné riffařiny je protkaná jemnou nití kytarových vyhrávek. Desku otevírá poklidná variace na romskou lidovku Kalo Čiliklóro (Černý ptáček), pak už nastupují jen syrové krajiny beznaděje. Řev místo zpěvu a knoby na maximum navazují na kapely stáje Silver Rocket, jako jsou Děti deště, Fetch nebo Lyssa, odříkávané či samplované mluvené slovo zase na legendární Lvmen či Ravelin 7.
Těžké téma s sebou nese jistou dávku patosu, tu ale vyrovnává silným sdělením. Propadá se vlastní vahou a propaluje se vlastním žá(n)rem skrze podlahu norem na morální dno lidských pohnutek. V době, kdy se opět legitimizuje popírání holokaustu, začínají ze skříní vykukovat antropologicky analyzované kostry nadlidí a usurpovat si právo rozhodovat o osudech „méněcenných“ či „nepřizpůsobivých“ nebo jakkoliv je soudobá propaganda pojmenuje.
Ve světle organizovaných vražd se může zdát, že Bůh není. Že je jen chimérou. Zkusme ale nahradit slovo „Bůh“ slovem „morální kodex“. To je to, co přináší. Tím je v nás. Když popřeme existenci něčeho… čehokoliv, co člověka přesahuje a je nad ním, dláždíme tím jen cestu k absenci morálky, a tím i k bezbřehému animálnímu ničitelskému pudu. Popřeme-li existenci Boha, strháváme tím tu jedinou zástěnu, jež nás dělí od zvířecí nevědomosti.
Drom – Tady bůh není! (s/r, 2018)
bandcamp kapely
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.