Články / Sloupky/Blogy

Thom Yorke, čtyřicátník s copkem, si plní své sny

Thom Yorke, čtyřicátník s copkem, si plní své sny

Tomáš Tkáč | Články / Sloupky/Blogy | 10.07.2013

Nový plnohodnotný projekt Thoma Yorka již za pár dní vystoupí jakožto jedna z hlavních hvězd festivalu Bažant Pohoda. Proto neuškodí lehce pichlavá polemika nad produkcí staronového kvinteta Atoms for Peace.

Ještě než bylo vypuštěno samotné album, mohli jsme na sklonku minulého roku nakouknout pod atomovou pokličku díky singlu Default. Subtilní bicí, lepkavý acidový opar obemykající hlavní synthový motiv a Yorkův hlas odrážející se od stěn největší koupelny světa. Paranoia a elektronika. Hodně elektroniky. V podstatě jen a pouze elektronika (otázka bokem: Proč že je v téhle kapele bubeník R.E.M. a basák Red Hot Chilli Peppers?). Singl představil dva zásadní závěry: 1) Yorke znovu potvrdil svou dlouholetou schopnost složit a následně zamaskovat popový hit za kvaziprogresivní, komplexní skladbu, určenou pro kvazináročného posluchače, 2) Nigel Godrich pokračuje v naprosto otřesném masteringu „žádné středy, ještě míň basů“, který si vyzkoušel na poslední radioheadovské placce The King of Limbs.

Zásadně pak nesouhlasím s tezí o záměrných citacích předchozí tvorby, kterou ve svém článku nastoluje Ondřej Cakl (Full Moon # 29). Je nutné si uvědomit, že album je výsledkem dodatečné postprodukce nahrávek z jam sessions kapely z roku 2010. A sám Yorke o projektu mluví jako o živém provedení svých laptopových nápadů. Kdybychom šli hlouběji, určitě stojí za to si připomenout, že Yorke nikdy nebyl ten, kdo do nahrávek přinášel přesahy, které Radiohead posouvaly za hranice žánru. Tuto roli plnil především Jonny Greenwood. Geniální vize autodidakta Yorka se mohly volně a zcela bez zábran realizovat díky promyšleným citacím, jež obstaral Greenwood; jediný člen kapely s formálním hudebním vzděláním.

Pro Yorka je očividně důležitý fakt, že novinka vznikla spontánně. Tím se předešlo dlouhým porodním bolestem, kterými nepochybně trpí každé album Radiohead. Při poslechu elektroniky se ale soustředím především na to, jak schopně dokáže producent využít nekonečnou paletu možností. Yorke a spol. se však místy tváří, že stačí pustit bicí do smyčky. Perkusista Mauro Refosco se pak marně snaží v koutě a vypouští jednu nesmyslnou vrstvu za druhou (Stuck Together Pieces).

Je jasné, že si York napodruhé plní svůj sen a byť nemůže být pochyb o tom, kdo má v Radiohead poslední slovo, užívá si tvůrčí svobody. Ke spolupráci si překvapivě nepřizval nikoho z nastupující generace elektronických producentů, se kterými běžně spolupracuje na jednorázových projektech. Namísto toho povolal gardu starých přátel. Tím bohužel dopředu eliminoval jakékoliv třecí plochy, které by genezi alba prospěly. Ani koncertní provedení pak nenahrávají názoru, že je York „týmovým hráčem“, většinu z nich realizoval pouze za Godrichovy asistence, obklopený nekonečnými zdmi kontrolerů a padů. Otázku, zda je Amok jen přeceňovanou snůškou Yorkových nápadů, si můžete zodpovědět na Pohodě.

Info

Atoms for Peace (uk)
www.atomsforpeace.info

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 02.01.2024

Něha dvakrát jinak a třetí místa v rámci redakčního hlasování redaktorů Full Moonu. Krásně se to sešlo!

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 01.01.2024

Kdo byl nejmladší umělkyní, která se dostala na titulní stránku Full Moonu? Redakční hlasování o nejlepších nahrávkách uplynulého roku, stoupáme pořadím.

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 31.12.2023

Redakční hlasování o nejlepších nahrávkách uplynulého roku startuje dvěma emotivními alby.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace