Články / Recenze

Vzpomínat dětskýma očima (Belfast)

Vzpomínat dětskýma očima (Belfast)

Jan Šíma | Články / Recenze | 26.02.2022

Kariéra britského režiséra a herce Kennetha Branagha je poměrně neobvyklá. Původní profesí dramatik se od filmových adaptací Shakespearových her postupně propracoval k velkým hollywoodským projektům. Jeho nový film Belfast ale představuje odklon od jeho posledních snímků (Vražda v Orient expresu, Popelka) – je totiž osobním ohlédnutím za dětstvím v Severním Irsku.

Přechod od barevných záběrů současného Belfastu k černobíle snímaným ulicím konce 60. let pak tuto nostalgickou rovinu dále zdůrazňuje. Devítiletý Buddy (Jude Hill) je hned na počátku svědkem narušení idylického života místní komunity prvním výbuchem nacionalistických nepokojů. Tyto události postupně vedou ke složitému dilematu Buddyho rodičů – starostlivé matky (Caitríona Balfe) a v Anglii pracujícího otce (Jamie Dornan). Mají opustit svůj domov, ke kterému cítí silné pouto, nebo v tomto stále nebezpečnějším místě zůstat? Branaghovým cílem není zachycení politického konfliktu a jeho kontextu, politické i rodinné spory sledujeme pohledem Buddyho, malého chlapce, do jehož života pronikají obecnější problémy.

Branaghovi se daří přiblížit způsob, kterým dítě vnímá svět dospělých, díky zdůraznění formativní role filmů. Pomocí westernů se tak Buddy snaží pochopit bouřlivé dění v ulicích. Návštěvy barevných snímků v kině – jejichž barva vystupuje i do jinak černobílého Belfastu – zase představují vzácné momenty eskapismu. Vyprávění omezené na Buddyho perspektivu ale nerozvádí motivace dalších postav ani jednotlivé dějové linie a tento přístup brání filmu, aby měl jako celek větší dopad. Rozpadá se na sled naznačených epizod, které nakonec působí jen jako zaměnitelné střípky z dětství.

Je patrné, jak je pro Branagha každý moment důležitý. Okázalým projevem dětského protagonisty a nadužíváním skladeb irského písničkáře Vana Morrisona ale divákům přímo sděluje, jak se mají cítit, aniž by jim nabídl vhled do emocí a osudů postav. Řadu scén navíc inscenuje velmi složitě. Někdy snímá jednotlivé členy rodiny při souběžných činnostech v různých částech domu, a tím zdůrazňuje oddělenost životních perspektiv. Takové scény však svou vyumělkovaností vypovídají spíše o předem připraveném plánu než o silné vzpomínce, se kterou se můžeme ztotožnit.

Sledování Belfastu připomíná prohlížení cizího rodinného alba. Můžeme oceňovat, jak je každý zachycený moment pro dotyčného stále důležitý, ale ustavičné zdůrazňování emocionálního náboje daných vzpomínek vede k tomu, že přestávají být přenositelné a nechávají nás chladnými.

Info

Belfast
režie: Kenneth Branagh, 2021
web distributora

foto © se svolením CinemArt

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace