Hudební festival, který se vymyká? Vlastní výjimečností se zaklíná kdekdo, ale Dobršská brána si svoje obhájí poměrně snadno. Rozhovor s ředitelem festivalu.

Po několika dnech průzkumu Uherského Hradiště musíme bohužel konstatovat, že genius loci utržil několik malých, ale o to bolestivějších ran. Konibar, Tesař i nápojka jsou minulostí.

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Film neháji žiaden z Maradonových excesov a prešľapov, nesnaží sa v divákovi vyvolať pocity súdržnosti s jeho osudom, taktiež ho nezhadzuje.

Na první dobrou láká už herecké obsazení Keanu Reevese a Rivera Phoenixe, staršího bratra Joaquina Phoenixe, který se ve třiadvaceti předávkoval.

Děsivé volby, nečekané zvraty a povedená vizuální stránka jsou hlavními klady pokračování o cestě zla, které je nevyhnutelné a má ve vesmíru své místo.

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Jsem skeptická vůči módě revivalů starých kapel, vezoucí se na současné vlně nostalgie a remaků, recenze z tohoto turné byly ale velmi slibné.

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Yob nastolili solidní atmosféru, ovšem vesmírné ústřely pak uzemnili Neurosis. Byla to pouť napříč historií, především posledními dvaceti lety.

Po cestě z Colours si v hlavě přehrávám skvělý koncert Shilpy Ray a vzpomínám si, jak právě Todd stál hrozně o to, aby před jejím prvním koncertem v Praze hráli…

Full Moon publikoval rozsáhlý článek s názvem V zajetí lyrického věku aneb Současné české texty. Člen skupiny ROLE na něj reaguje.

Splín nedělního podvečera je potřeba vytlačit a ještě na jeden večer zapomenout na svět mimo prosluněný poloostrov.

Line-up plný jmen, která u nás nikdy nehrála a většina z nich v dohledné době nejspíš ani nebude, je každý třetí červencový víkend k Praze blíže než všechny barvy Ostravy.

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jedenadvacet respondentů stran spřízněných médií a přátel Full Moonu se s námi podělilo o své největší zážitky. Průsečíky jsou jednoznačné, překvapení také na místě.

Hudba je pro mě vertikála, dotek něčeho mimo moji realitu. Možnost potkat se s esencí toho, kdo hudbu tvoří. Dotek jeho světa. Říká Ridina Ahmedová k výběru svých zásadních písniček…

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Od teenagerských let se motal po pódiích, dělal bedňáka, jedno léto strávil jako technik slovenské legendární metalové skupiny Gladiátor... Teď se ale pohybuje kolem festivalů FLAAM nebo Pohoda.

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...