Colours 2017: jednou nohou přes kaluž, druhou do ní

Ostrava už se těší, že si po čtyřech dnech festivalu konečně oddechne. Zábavychtivý dav po sobě zanechává místy nepěknou spoušť – nájezdníci a plenitelé, Attila a Hunové, Gótové, Čingischánovy hordy. Služby ale fungují docela dobře a město vypadá jako Neapol v době stávky popelářů jen místy. Příroda už navíc chystá sprchu, jako by chtěla vyplavit všechnu nahromaděnou špínu a město očistit od náplav. Návštěvníci festivalu to nicméně vidí trochu jinak, slova „to nás obejde“ jsou jenom bláhové naděje. Ti, kdo zažili střet dvou bouřkových mas na Rock for People 2012 zůstávají klidní, a i když je průtrž intenzivní, většina lidí je víceméně v suchu, schovaná v Gongu nebo pod zastřešenými pódii. To vše ale teprve přijde. Zatím si užíváme koncert od koncertu se zlepšující show ±0 a uznale přikyvujeme; jablko nepadlo daleko od stromu.

Afro Celt Sound System loni vydali vynikající album The Source, kritika nešetřila nadšením, stejně jako významní muzikanti v čele s Peterem Gabrielem nebo Robertem Plantem. Jak už název napovídá, kapela kombinuje západoafrickou a keltskou tradiční hudbu s elektronickými beaty. Energie a nadšení tryskající směrem k divákům v barevných gejzírech přitahuje blíž a blíž, rytmika strhává víc než Boží království, tanečnice se zmítá v extatických pohybech, guinejský hudebník přemáhá napnuté struny kory. Bohatý sound čtrnácti hudebníků z různých koutů světa nadchnul i posluchače, kteří world music jinak neholdují.

fotogalerie z festivalu tady

Sobotnímu večeru a konci celého festivalového programu pak dominovaly elektronické taneční sety. Zatímco na hlavním pódiu se o zmoklý dav bezpečně staral Jamiroquai, na jedné z menších stagí podali strhující výkon Rakušané Gudrun von Laxenburg. Tma na pódiu pročesávaná chladnými odstíny světel za muzikanty, temné synťáky s nádechem techna a lámané beaty nás přenesly do Berlína a byly základem pro rave party. Živé bicí dokonaly zbytek. Hned poté Booka Shade a jako finále Justice – další povedené sety. Po námrdu, jakého se nám dostalo od Gudrun von Laxenburg, už ale všechno bylo málo. Nezbývá než přeskočit poslední kaluž, dopít poslední festivalové pivo a obohatit piplané playlisty pro každou příležitost o nová jména.