Donaufestival 01 – a nakonec Godspeed You! Black Emperor

Rakouské okresní městečko Krems an der Donau (trochu větší Kroměříž) je po dva jarní víkendy plné hudby. Koncerty jsou klubové (respektive kostelní) velikosti. Proudící davy hudby chtivých návštěvníků Donaufestivalu se nekonají, město neobsadily tisíce opáskovaných nadšenců, ale hrstka „fajnšmekrů“ převážně z Rakouska a nejbližšího okolí. První víkend odstartoval v pátek 24. dubna a skončil nedělním programem o dva dny později.

Stars of the Lid v kostele byli jako pohlazení ve snu. Brian McBride a Adam Wiltzie nastoupili s kompletním ansámblem, který tvořili smyčce a žestě. Některé drony napovídaly, jak výjimečný zvuk Minoritenkirsche nabízí. Ambientní, a přesto epický minimalismus, současná klasická hudba v celé své kráse. Sedělo se na zemi, postávalo se za zvukařem. Opal Tapes Label Showcase naplno prověřili techniku, i když experimentální elektronika a noise v sobotu po poledni přivábil jen malou skupinku zvědavců. Poprvé jsem při indoor koncertě (v kostele) ležel na zemi a zvuk mi drtil vnitřnosti. Hodinový set Grouper (s kytarou a walkmany) tamtéž bohužel nedokázal tolik vtáhnout – až příliš ambient, od něhož odváděl pozornost sebemenší pohyb/zvuk z publika, jako by muzika Liz Harris jen matně doléhala z jiných prostor. Následující den všechny přítomné vtáhl field recordings svět Petera Kutina. Projekt Decomposition I-III začínal na odlehlých a opuštěných místech, aby se společně s autorem a posluchači vrátil do civilizace.

Na gotický kostel navazuje komplex, který po celý víkend skýtá prostor pro nejrůznější kulturní vyžití. Tajuplná instalace na nádvoří The Floating Transparent Eyeball je ukryta v obří dřevěné kostce (vstup pouze se špunty), sluchová ochrana je k dostání prakticky na každém rohu. Dalším důležitým bodem Donaufestivalu je Kunsthalle Krems, které vévodí nejrůznější instalace Pipilloti Rist. Audiovizuální přehlídka moderního umění, kterou navíc dvakrát při živém vystoupení hudebně doprovodil Hans Platzgumer. Vynikající zvuk, obří projekce a příjemné koberce s polštáři.

Kulturní centrum Messegelände nabízí tři sály a jeden středně velký „kulturák“ Stadtsaal. Zde se odehrává večerní program. Hned zkraje se začalo pekelně ostře, Carter Tutti Void nandali neuvěřitelně tvrdé techno s kytarami. Následoval Ben Frost, který v Kremži představil Auroru s nejlepším zvukem, jaký jsem u něj zažil. Výborné byly taky projekce od MFO, se kterými se Frost představil už na Unsoundu v Krakově. Gazelle Twin to v brněnském Kabinetu Múz slušelo víc a James Holden by se měl definitivně vykašlat na živý saxofon. Zvuk opět perfektní. Následující večer zahájil Ketev, jehož souputníci z Opal Tapes opanovali nedaleký kostel. Jakožto „hvězda“ labelu to bohužel prohrál, protože sice dostal lepší čas, ale zvuk v Minoritenkirsche by pro něj býval byl vhodnější. Patten a Powell roztančili publikum - každý jinde a každý po svém. Battles, hlavní hvězdy druhého dne, sklízeli nadšené reakce. Nebylo to špatné, ale... Pánové to umí mnohem líp a celý set nedržel pohromadě jako na oslavách WARP25, kde to ze sebe kapela během hodiny vysypala jako dávku ze samopalu.

Závěrečný den byl plný očekávání Godspeed You! Black Emperor. Přesto úvod patřil perfektní předkapele Xylouris White, která strhla dav k tanci. Loutna a bicí - nejenergičtější řecký folk-rock na světě. Zvuk Stadtsaalu byl během všech koncertů dokonalý a finále bylo na spadnutí. Všechno klaplo a stejně jako v Lucerna Music Baru jste mohli sledovat jeden z nejúžasnějších koncertů v životě, tentokrát podpořený nepřekonatelným zvukem, jehož čitelnost byla i v okamžicích největší gradace neuvěřitelná. Spolek se bavil. Jednotliví členové mezi sebou komunikovali posunky, pohledy i verbálně. Godspeeds jsou kapela, kterou se vyplatí sledovat z bezprostřední blízkosti.

Následující víkend začíná ve čtvrtek 30. dubna a zahraje například Nils Frahm, Alva Noto, Arca, Ryoji Ikeda, Autechre, Holly Herndon a Clark. Při nastavené laťce půjde o koncertní zážitky s puncem hudební i zvukové dokonalosti.