Články / Recenze

Dva proti všem (The Last of Us)

Dva proti všem (The Last of Us)

Jaroslav Lajner | Články / Recenze | 13.04.2023

Neil Druckmann, duchovní otec populární herní série The Last of Us (TLOU), navázal spolupráci se společností HBO, aby mohl svou jedinečnou vizi adaptovat pro potřebu filmového média. Výsledkem tříletého úsilí je ambiciózní devítidílný seriál. Jako člověk, který oba dva díly postapokalyptické herní série dokončil několikrát, si nyní říkám, zdali to v souvislosti s čerstvě zhlédnutým seriálem není spíše na škodu.

Herní TLOU je v zásadě cestovním simulátorem, což obrazně řečeno platí i pro jeho televizní inkarnaci, včetně stěžejního příběhového pilíře. Parazitická houba napadne a následně ovládne mozky lidí, čímž způsobí apokalypsu globálních rozměrů. Čas trhne oponou a my poznáváme Joela (Pedro Pascal). Muž, který přežil, ale zároveň přišel o všechno. Druhou postavou je čtrnáctiletá Ellie (Bella Ramsey). Dívka zrozená v chaosu, pro niž je stará podoba světa jen sbírkou nažloutlé literatury a vzpomínek vyprávěných pamětníky. Tyto povahově nesourodé postavy spolu musí putovat z bodu A do bodu B, a na cestě čelit různým překážkám. Díky prožitým hrůzám i střípkům nefalšované krásy, mezi nimi postupně vzniká citové pouto.

Je jasné, že herní přímočarost a častý přísun akce, musel seriál něčím nahradit. Televizní TLOU tedy na hlavní dějovou kostru usilovně roubuje nové podzápletky nebo skrze flashbacky rozšiřuje vedlejší linie příběhu, nicméně výsledek je nevyvážený. Retrospektivní vsuvky mapující nástup apokalypsy funkčně dotvářejí komplexnost světa, ale jinak se spíše přešlapuje na místě. Zajímavé dějové segmenty jsou osekány na kost a méně podstatné výplně si pro sebe kradou celé epizody. Díky tomuto defektu se několik dílů táhne a finále je naopak uspěchané.

Seriál nepříjemně překvapí i častým výskytem logických lapsů, které pramení především z nevěrohodného, místy dokonce nesmyslného chování postav. Scenáristé občas přijdou se zajímavým nápadem, který sice okázale představí, ale více se k němu již nevrátí. Například originálně pojatou komunikací mezi houbou napadenými lidmi (alternativa zombií). Ostatně, jejich minimální výskyt citelně narušuje tolik potřebný pocit ohrožení, pocit strachu o hlavní postavy. Jako by seriál nevěděl, jestli se má striktně držet předlohy, nebo kráčet vlastní cestou, což se kromě nevyváženého poměru mezi akcí a dramatem týká rovněž osobnosti Joela. Je hezké, že jej autoři značně polidštili a vykreslili v rovině citlivého člověka se sklony k depresím. Tento krok ale bohužel vede k nesourodým kontrastům, protože když se má Joel náhle změnit v nelítostnou vražednou zbraň, je těžké tomu uvěřit.

Se znalostí herní předlohy vyplouvají uvedené nedostatky zřetelněji napovrch, ale zatracovat kvůli celý projekt by jistě nebylo objektivní. Důvodů není málo. Výprava je na televizní poměry grandiózní, atmosféra ucházející, zásadní dějové zlomy ve většině případech fungují a herci jsou skvělí. Především chemie mezi ústřední dvojicí šlape na jedničku. TLOU si pozornost zaslouží, neboť působivá výprava a nadčasové poselství, které na svých bedrech hlavní dějová linka nese, nezadusí ani nával scenáristických nedodělků a občasná nuda. Ideální volba pro ty, kteří se k herní předloze nikdy nedostanou, avšak výroky o televizní události roku doporučuji brát s rezervou.

Info

The Last of Us
režie Neil Druckmann, 2023
web

foto © se souhlasem Total Film

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace