Erekce publika v továrně (den druhý)

Současná situace klipů, kam s kluby ve městech, kam s českým popem, případně inscenace ošálených holek. Co si z doprovodného programu druhého dne vybrat? Pro mě to byl urbanisticko-hudební workshop o pražských klubech vedený Janem Pfeifferem a Šimonem Holým – tomu vděčíme za Elekci, děkujem. Ve zkratce (znáte projekt Zkratky právě od Pfeiffera?): Chapeau Rouge je super klub i proto, že nikdo nebuzeruje lidi na ulici po desáté (jako u Café V lese), městské části až na výjimky kluby bojkotují, akademických podniků jako K4 by mělo být víc a kluby chybí v Karlíně (jakože úplně), Kobylisích (tam jsou alespoň hospody) a v Tróji (tam radši není nic). Povedená diskuze.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato, po diskuzi si zase něco poslechnout: brněnské duo Sky to Speak předvedlo ambientní performanci, ale hlavně si to pod tím nepředstavujte nekonečné plochy bez gradace, hudbu pro letiště. Sekvence z černobílých filmů doplněné o minimalistické bicí a syntezátorové vložky zvuků minulosti, o kterých se myslelo, že přežijí budoucnost. Malby srdce z anatomických atlasů přelomu minulých století, vše jen potvrzovalo nadčasovost jejich těžce uvěřitelného vystoupení.

Screamo kapel je hodně, ale kolik znáte elektronických? Perfektní vokál zpěváka Radima dělá Gagarin něčím výjimečným, jako by se esazlesa vykašlali na „metal“ a koupili synťák. Energie stříkající ze všech členů, stopadesátiprocentní nasazení a naspeedovaný bicák. HC party na Elekci. Lidé prý nejsou dobří jeden k druhému, ale Gagarin dobří jsou.

Post-hudba naživo sází téměř pouze na Artefakty. A zvláště Skořápky a Dostihy obstály skvěle. Tomáš Havlen občas řval z plných plic mimo mikrofon a i do mikrofonu zněl doprovodný hodně zajímavě. Je to ale bohužel jediné překvapení, kterého se při vystoupení post-hudby dočkáme. Hudební stránka zní přesně jako z desky. Což nevadí, když je vidíte poprvé, ale postupně to začne být nuda. Naštěstí set končí Seriály, u kterých si připomeneme, že i přes to všechno má post-hudba nejhezčí oči na světě a nejhezčí prsa na světě.

Venkovní diskotéka pomalu utichala a lidí se přesouvali do divadla na set DJské dvojice ABAB, rezidenti Chapeau Rouge. Techno ve svižném tempu roztancovalo konečně větší počet lidi a navnadilo na Schwarzprior. 8-bit z Ostravy, v zásadě punkové seskupení s láskou ke starým hrám. Mario a Doom, bělmo očí a exhibice zpěváka – vážně ještě nikdy nikoho nezabil? Tvrdé beaty, rap, Napszyklat, WWW, jednorožec, seriál Návštěvníci, sci-fi. Jedna velká barevná koláž zvuků a obrazů, od které se nejde odtrhnout. Navíc si to hrozně užívají. A všichni s nimi.

Odcházel jsem za zvuků mikrokokoto. Diskotéka, 8-bit a klávesy Michala Davida. Happycore naživo (ono už happycore namrtvo je síla). Tuctuc. Elekce měla být prý zkouška, píše se v programu. „Mají vůbec návštěvníci o kulturu tohoto typu zájem? Jsou ochotní dostat se z centra do MeetFactory? Zajímá to vůbec někoho?“ Ano, ano, ano. Elekce obstála, i když narváno nebylo, snad se zaplatila a bude znovu. Přejme to organizátorům a přejme to sobě.