Film a živá hudba: Oheň vs. Piča z hoven

Drama Oheň zfilmoval podle stejnojmenné předlohy italský režisér Giovanni Patrone v roce 1915. V tomto "diva filmu", typickém žánru pro ranou italskou kinematografii, si zahrála Pina Menichelli.

Piča z hoven, na pódiu 3x hipster, brněnská FAVU. Podbarvené sekvence filmu navozují atmosféru samy o sobě, střídá se žlutá a červená. Kapela dokresluje záběry temnou elektronikou. Postupy jsou přísně půltónové, a i když žlutá znamená radost, Piča z hoven ji nerespektuje. Ve vzduchu je oheň, takže co. Diva slíbí malíři, že bude jeho, ale jen do té doby, než plamen dohoří. Jeho chyba, upsal duši. Cesta autem na zámek Výrov, místo rozkoše a očekávané záhuby. Hudba do autorádia, dokonalý rovný beat, nádherná souhra obrazu a zvuku.

Piča z hoven provází film ucelenými tracky, při změně prostředí povětšinou zklidní až do ambientních ploch, rytmus se rozjíždí až s rozbíhajícím se dějem dalších kapitol, od osmibitu až k hip hop beatu. Laptopový doprovod podporují souhrou kláves a echo vokálem. Dynamika na mixáku, volume doprava a zpátky.

Oheň je krátký, asi třičtvrtěhodinový film. Piča z hoven jej doprovodila s daleko menší dávkou ironie, než mají ve zvyku v samostatných vystoupeních. Dnes bez VJe, přesto s ním.