Film a živá hudba: Alfred Hitchcock vs. The Finally

Letos jsou němé filmy v režii Alfreda Hitchcocka. Máme se v této sekci, která je doprovázena živou hudbou, na co těšit. A taky, kdo z nás zná Alfreda z období němého filmu? Sekci otevírá nezvykle komedie Farmářova žena z roku 1927, kterou vzal režisér na zakázku a nejraději by se k ní neznal.

Farmářovi umírá žena, její poslední starostí je, aby se služka řádně starala o manželovy spodky a on si našel novou ženu. Farmář píše seznam žen z okolí a zkouší štěstí. The Finally zpočátku nezávidím úlohu doprovodu k ryze konverzačnímu dramatu, komedie se příliš nekoná, vše se odehrává převážně v interiérech zámožných paniček. Kapela je v poloviční sestavě, doplněna klávesákem Darrenem z Anglie. Ten v počátku reaguje ruchy na dění na dvoře, farmářka vzdychá, ptáčkové cvrlikají. Basa s kytarou jedou monotónní riff, který se nese dobrou polovinou filmu. Chybí bohužel reakce na mimiku herců, hlavně ta farmářova stojí za to. Jednotlivá odmítnutí nese statkář zle, ale muzikanty to nerozhází, hrají v jedné lajně bez větší reakce na plátno, přitom ty přehrávané farmářovy ksichty... Dovedu si představit až noisové burácení.

Od začátku je jasné, že farmář skončí se svou služkou, ale až v momentu, kdy to Hitchcock okatě naznačuje i těm méně chápavým a farmář odjíždí do hospody za poslední marnou ženou, začne trojice muzikantů konečně splývat s plátnem a film nabírá na obrátkách. Do té doby kapela usazená v konstantní zvukové hladině konečně začíná doprovázet, hlava kytaristy, basačky a klávesáka se pomalu otáčí k plánu, věci se dávají do pohybu a film roste.

Kytarista odkládá nástroj a bere za bubny, basa zůstává vespodu, klávesy oscilují v kruhu, ale konečně to funguje. Farmář našel ženu, vše mu docvakává, služka nabídku sňatku přijímá a udivená čůza dostává za vyučenou. Stačilo ještě kousek přitlačit, nebo naopak v romantické chvilce zklidnit, a bylo vyhráno. Průměrný film by dostal nový rozměr. Ohání se sice jen slovy a gesty, ale jelikož je to Hitchcock, někde vzadu v mozku byla vidina průseru. Škoda, že tu vidinu The Finally nepotvrdili, mohl to být biják, za který by se Hitchcock třeba ani nestyděl.