Reklama
Reklama

Film a živá hudba: Mechanický muž a Paříž spí vs. Jiří Bárta

Výběr hudebníků v sekci Film a živá hudba se z celkem pochopitelných důvodů zaměřuje především na současnou tvorbu. Jméno Jiřího Bárty do této kategorie příliš nezapadá.

Reklama

Výběr hudebníků v sekci Film a živá hudba se z celkem pochopitelných důvodů zaměřuje především na současnou tvorbu. Jméno Jiřího Bárty, který v rámci letošního ročníku Letní filmové školy doprovázel blok dvou středometrážních filmů, tak do této kategorie příliš nezapadá. Tento virtuózní violoncellista spolupracuje hned s několika symfonickými orchestry a pohybuje se zejména na poli klasické hudby. Jeho hudební doprovod k filmům Mechanický muž a Paříž spí sice z několika důvodů nezpůsobil senzaci, přesto šlo o osvěžující zážitek.

Z italského snímku André Deeda Mechanický muž se dochoval pouze půlhodinový fragment. Komediální sci-fi z roku 1921 se Jiří Bárta rozhodl doprovodit pouze hrou na pianino, namísto reprodukce dobových romantických postupů však zůstal u minimalistické kompozice. Někdy struny pianina rozezněl klaviaturou, někdy přímo údery kladívka. Bylo slyšet více ticha než tónů piana – fragmenty melodie k fragmentům filmu. V případě akčních scén se ovšem obraz a minimalistický doprovod více tloukl než doplňoval, exploze a bojující roboti možná vyžadovali hutnější zvukovou plochu.

Debut René Claira Paříž spí z roku 1923 už Bárta doprovázel improvizovanou hrou na violoncello. I v tomto případě bylo slyšet plně rozeznělé cello jen na krátkou chvíli, kdy se v éterickém záběru na střechy Paříže rozeznělo několik taktů Bachova preludia. Většinu času zůstával Bárta u jednoduchých rozkladů, když subtilní tóny podporovaly atmosféru ztichlé metropole docela dobře.

Problém nastával u slapstickových pasáží filmu, kdy opožděné reakce violoncella groteskním výstupům poněkud podrážely nohy. Na vině však nebyla Bártova technika, spíše zvolený koncept hudební improvizace. Humor v Clairově filmu je založen na timingu a momentu překvapení, improvizovaný doprovod tak musí nutně narážet na své limity. Přesně načasovat zvuk k nečekaným obrazovým gagům lze zkrátka dost obtížně.

Reklama

Ačkoliv se zvuk s filmem v některých momentech zcela nepotkával, je zařazení klasického hudebníka vedle rockových a elektronických kapel skvělý dramaturgický krok. Bárta zároveň dokázal čistě akustický doprovod velmi chytře aktualizovat a předvedl naprosto precizní výkon.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama