Články / Recenze

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

Tereza Škoulová | Články / Recenze | 14.04.2019

Omšelá průčelí domů, za nimiž tušíme prázdnou pláň. Bílé krychličky s temnými otvory vysklených oken. Opuštěný modernistický kostel plný světla, ale bez lidí. A samozřejmě výpravné bannery na fasádách zubožených ruských chalup. Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic. Původně politický význam, ve kterém se nehezká pravda přetírá narůžovo, rozšířil o neméně bizarní a znepokojivý rozměr měst, která místo bydlení slouží komerčním či vojenským účelům.

Gregor Sailer je dobrodruh. Pracuje s formátem 6 x 9 mm, takže samotný aparát váží dvacet kilo. Nejradši fotí, když je zataženo, protože tlumené světlo nevytváří na fotografiích výrazné stíny. Nadšený je z písečné bouře, během které lze zaznamenat dramatický pohyb mraků, ale stejně tak ho vzrušují vzdálené mrazivé oblasti, kde teploty klesají k minus padesáti stupňům. Stejné útrapy, jaké zažívá v extrémních podmínkách, postihují také jeho klasickou fototechniku. Může se stát, že z fotografií nebude nic.

A není to krásná architektura, která ho uchvacuje. Taková práce by Gregora Sailera nebavila. Vydává se do nepřístupných míst, po nichž hodiny pátrá na internetu. Dostat povolení ke vstupu trvá měsíce, omezená je i doba, po kterou může na místě zůstat, samozřejmě pod permanentním dozorem ozbrojeného doprovodu. Aby to sám sobě ztížil – a také proto, že materiál klasické velkoformátové fotografie je drahý –, každou stavbu vyfotografuje pouze jedenkrát.

Pracuje pomalu: nejprve si celou scenérii obejde a prozkoumá všechna zákoutí a teprve poté se vydává fotit. Snímky pořízené dlouhou expozicí v řádu vteřin v divákovi vzbuzují vnitřní neklid. Diváka neznervózňuje obraz sám o sobě, jako je tomu třeba u inscenované fotografie, napětí vyvolává až kontrast mezi nadčasovou krásou architektonických forem a vědomím toho, k jakému slouží účelu. Dojem nepatřičnosti zesiluje fakt, že Gregor Sailer jen výjimečně fotí lidi. Stavby, v nichž nikdo nikdy nežil a pravděpodobně žít ani nebude, jsou výmluvné svým statickým, nadpozemským a podivně bezduchým půvabem.

Jakkoli se fotografický styl Gregora Sailera může zdát dokumentární, z fotografií Potěmkinových vesnic je zřejmé, že k práci přistupuje s až pedantským estetismem. Z jeho obrazů vystupují přísně geometrické struktury, architektonické vrstvy připomínají krajkoví, nebeská modř je potlačena do kovové šedi, odstíny bílých fasád ladí s tóny stínů v písku. Jeho série nás nutí meditovat nad harmonií barev a linií, ale nenechá nás příjemně spočinout. Na povrch se drásá vědomí lidské hlouposti, nenasytnosti, krutosti a marnivosti. I když i tady prosvítá naděje: kdosi v umělém městě, kde jsou cvičeni američtí vojáci, natřel kupoli mešity namodro.

Info

Gregor Sailer – Potěmkinovy vesnice
29. 3. 2019 - 5. 5. 2019
Galerie Fotografic, Praha
web galerie

foto © Gregor Sailer

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace