Články / Recenze

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

Tereza Škoulová | Články / Recenze | 14.04.2019

Omšelá průčelí domů, za nimiž tušíme prázdnou pláň. Bílé krychličky s temnými otvory vysklených oken. Opuštěný modernistický kostel plný světla, ale bez lidí. A samozřejmě výpravné bannery na fasádách zubožených ruských chalup. Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic. Původně politický význam, ve kterém se nehezká pravda přetírá narůžovo, rozšířil o neméně bizarní a znepokojivý rozměr měst, která místo bydlení slouží komerčním či vojenským účelům.

Gregor Sailer je dobrodruh. Pracuje s formátem 6 x 9 mm, takže samotný aparát váží dvacet kilo. Nejradši fotí, když je zataženo, protože tlumené světlo nevytváří na fotografiích výrazné stíny. Nadšený je z písečné bouře, během které lze zaznamenat dramatický pohyb mraků, ale stejně tak ho vzrušují vzdálené mrazivé oblasti, kde teploty klesají k minus padesáti stupňům. Stejné útrapy, jaké zažívá v extrémních podmínkách, postihují také jeho klasickou fototechniku. Může se stát, že z fotografií nebude nic.

A není to krásná architektura, která ho uchvacuje. Taková práce by Gregora Sailera nebavila. Vydává se do nepřístupných míst, po nichž hodiny pátrá na internetu. Dostat povolení ke vstupu trvá měsíce, omezená je i doba, po kterou může na místě zůstat, samozřejmě pod permanentním dozorem ozbrojeného doprovodu. Aby to sám sobě ztížil – a také proto, že materiál klasické velkoformátové fotografie je drahý –, každou stavbu vyfotografuje pouze jedenkrát.

Pracuje pomalu: nejprve si celou scenérii obejde a prozkoumá všechna zákoutí a teprve poté se vydává fotit. Snímky pořízené dlouhou expozicí v řádu vteřin v divákovi vzbuzují vnitřní neklid. Diváka neznervózňuje obraz sám o sobě, jako je tomu třeba u inscenované fotografie, napětí vyvolává až kontrast mezi nadčasovou krásou architektonických forem a vědomím toho, k jakému slouží účelu. Dojem nepatřičnosti zesiluje fakt, že Gregor Sailer jen výjimečně fotí lidi. Stavby, v nichž nikdo nikdy nežil a pravděpodobně žít ani nebude, jsou výmluvné svým statickým, nadpozemským a podivně bezduchým půvabem.

Jakkoli se fotografický styl Gregora Sailera může zdát dokumentární, z fotografií Potěmkinových vesnic je zřejmé, že k práci přistupuje s až pedantským estetismem. Z jeho obrazů vystupují přísně geometrické struktury, architektonické vrstvy připomínají krajkoví, nebeská modř je potlačena do kovové šedi, odstíny bílých fasád ladí s tóny stínů v písku. Jeho série nás nutí meditovat nad harmonií barev a linií, ale nenechá nás příjemně spočinout. Na povrch se drásá vědomí lidské hlouposti, nenasytnosti, krutosti a marnivosti. I když i tady prosvítá naděje: kdosi v umělém městě, kde jsou cvičeni američtí vojáci, natřel kupoli mešity namodro.

Info

Gregor Sailer – Potěmkinovy vesnice
29. 3. 2019 - 5. 5. 2019
Galerie Fotografic, Praha
web galerie

foto © Gregor Sailer

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Stát se člověkem (Muž, který spadl na Zemi)

Jiří V. Matýsek 23.07.2022

Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace