Grindiózní dýchánek (Gutalax, Čad & co.)

Zpěvák z Hentai Corporation Radek Škarohlíd se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že když poprvé slyšel album Reign in Blood od Slayer, musel se smát nahlas, jaká neuvěřitelná smršť to od prvních vteřin je. O hudbě pětice kapel, které vystoupily na brněnské Melodce, by šlo bezesporu říci totéž. Večer protkaly krátkými, od prvních do posledních tónů zběsilými sety, které člověka nutily culit se od ucha k uchu. Železobetonově tvrdé kytarové riffy, všeliké nelidské skřeky a nezbytné blast beaty… Grindiózní dýchánek, jak má být.

Před klubem se kupili lidi v černém, část z nich měla obleky a směřovala do vedlejší Sokolovny na taneční. Mezi černooděnci, kteří naproti tomu upřednostnili grindcore, se našlo i pár pestřejších outfitů. Kostým jednorožce, bílý ochranný overal nebo tričko Britney Spears na chlápkovi potetovaném po celém těle… Atmosféra Melodky je podle informací na Google mapách „neformální“ a je to vidět. Ovšem jedno měl koncert se souběžnými tanečními společného. Na obou akcích zazněl pro polku typický „m-ta, m-ta“ rytmus. Asi nejčastěji ho šlo zaslechnout v doprovodu chrochtání Gutalax, kteří byli společně s Čad tahouny večera.

Jednou mi někdo řekl: „Gutalax jsou pro grind to, co Iron Maiden pro metal.“ A při jejich vstupu na podium bylo skutečně znát, že přichází legenda. Když hráli, klub byl určitě nejplnější a kotel nejrozjívenější. Všude létaly nafukovací balony, toaletní papíry a malá násobilka pogo, stage dive, circle pit a wall of death byla odříkána bezchybně. Do toho se ozývaly skladby, jejichž názvy jako Poopcorn či Toi Toi Story si pohrávaly se slovními hříčkami, ačkoli samy o sobě byly zcela bezeslovné a dominovaly jim „jen“ (velké uvozovky) prasečí techniky vokálu, pro jejichž popularizaci doma i v zahraničí udělal málokdo tolik jako právě Gutalax.

S nelidskými technikami zpěvu pracovala i trojice předskokanů – rovněž grindoví Spineless Fuckers, brutální breakdowny hrající Enragementa a velmi energičtí Anime Torment. Večer pak uzavírali Čad, kteří svými srozumitelnými texty z tohoto line-upu poněkud vybočovali, avšak ukončili jej bezpochyby důstojně. Tedy důstojně, „neformální“ atmosféra, že ano – agresivní řev, kvapivé bicí a skladby jak krátké, tak úderné. Čad navíc předvedli, že zkouška mikrofonu během zvukovky, která mnohdy sklouzne do cringe, může být velmi vtipnou podívanou.

Nejednomu posluchači vykouzlily sety všech přítomných muzikantů úsměv na tváři. Naproti tomu neúsměvná byla před několika měsíci informace, že má Melodka na Kounicově skončit a najít si náhradní prostory. Naštěstí se jí to zdařilo a koncert Gutalax, Čad a spol. připomněl, že ztráta klubu by byla pro Brno jen obtížně zacelitelnou ránou – podobně jako zánik Bajkazylu či kina Scala. Snad se nemusíme bát, že půjde v jejich stopách…