Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

Ve středu vystoupila v pražské Lucerně legenda hip hopu De La Soul, koncert ukončoval 23. ročník festivalu Struny podzimu. Ten se sice soustředí zejména na jazzovou a klasickou hudbu, zároveň ale v posledních letech zve i velká jména alternativní hiphopové scény jako například Shabazz Palaces nebo Open Mike Eagle.

Na letošek připadá třicáté výročí od vydání debutu De La Soul 3 Feet High and Rising. To bývá stavěno do opozice k agresivnímu gangsta rapu pro své pozitivní vtipné texty a kreativní samplování. De La Soul jsou tak spolu s Tribe Called Quest a Jungle Brothers kmotry „alternativní“ větve hip hopu, kterou zastupují Mos Def, J Dilla, MF Doom, Madlib a další.

Večer zahajovala předkapela Chris Dave and the Drumhedz, které festival v doprovodném textu představil jako hudebníky „kombinující nejrůznější žánrové vlivy od moderního jazzu přes rock až po R&B či hip hop”. Na studiovce i živácích na Youtube zní hudba Chrise Davea velmi zajímavě a neotřele. O to větší bylo zklamání, když čtyři hudebníci v klasickém složení kytara, baskytara, bicí a zpěv předváděli spíše něco na způsob nesoustředěných rozvolněných jamů. Místy byla jejich hra pro svoji bezcílnost až frustrující – hráči jako by nemohli nahodit motor a téměř se nepotkávali. Nejlepší výkon, který ten večer předvedli, byl průměrný cover skladby Vitamin C od krautrockových Can.

Když předkapela po hodině skončila, netrvalo dlouho a na stagi už stál pult DJe Masea, který také celý koncert brzy odstartoval. Skandováním „dela dela dela“ si diváci přivolali i zbylé dvě třetiny skupiny, Posdnuos a Trugoy se velmi rychle zabydleli na opačných stranách podia a po zbytek večera se svým polovinám hlediště intenzivně věnovali. Hypováním diváků rapeři strávili možná až trochu moc času z pouhé hodiny, kterou ten večer hráli, nicméně většina lidí si koncert užívala a do mávání rukama a opakování frází se pouštěla s upřímným nadšením.

fotogalerie z koncertu tady

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky, skládal se ze songů napříč celou diskografií. Zazněla All Good nebo A Roller Skating Jam Named Saturdays s náladou horečky sobotní noci, která dostala všechny do varu, vzpomnělo se i na předčasně zemřelé J Dillu a Phife Dawga z Tribe Called Quest. Nakonec došlo i na největší hity – skupina zahrála legendární Stakes Is High, Me, Myslef & I a výbornou Ring Ring Ring (Ha Ha Hey), do které se všichni tři opřeli.

Vrchol večera byl zároveň jeho zakončením. Až nepochopitelně tiše se Posdnuos a Trugoy vypařili ze stage a koncert vyšuměl do ztracena desetiminutovým setem DJ Masea, který končil reggae songem Is This Love znějícím v poloprázdném sálu.