Hladké, příliš hladké - Digitalism

Německá senzace new rave boomu konce minulé dekády zahrála v pátek večer v zaplněném pražském Roxy klubu. Dvouhodinový set roztančil každého, jenže asi jinak, než si někteří představovali. Indie disco, zvuk typický pro Digitalism, je mrtvý, stejně tak se slehla zem po new ravu, a z nostalgického večera se stala jenom další páteční party.

Přitom na začátku šlo všechno podle představ. Do It Again od The Chemical Brothers, jako připomínka roku 2007. Tímhle směrem se měla celá show ubírat. Nejlepší album Digitalism je jejich debut Idealism (taktéž 2007), ve stejném roce vyšlo i Cross od Justice nebo debut Klaxons. Všechna jména spojuje ono velké hudební hnutí, které doprovázelo dospívání jedné generace. Crystal Castles, Simian Mobile Disco a kultovní hudební label Kitsuné, to je pár příkladů toho, co se tehdy dělo.

DJ set s sebou nese svobodu, ale i jisté prokletí. Kdyby si Digitalism vybrali originálnější cestu a ladili ho do původních žánrových intencí, tak by dokázali bavit celý klub, a ještě by uspokojili fanoušky. Nová taneční tvorba by byla hned o něco stravitelnější, kdyby ji doprovázely remixy nu-raveových interpretů, takhle dvě hodiny funkční, ale ničím specifické taneční jízdy dřív nebo později unudily každého. Pogo, Idealistic, Wolf a všechny další výrazné songy z diskografie dua sice zazněly, ale v plejádě dancefloorových vypalovaček nevyzněly.

Celý večer ne nesl v duchu velké párty, která vás nalákala na jméno Digitalism, ale ve výsledku bylo tak trochu jedno, kdo stál za pultem. Jindy trefný stage design od KinocirKus crew svou monumentálností zabil jakoukoliv interakci mezi pultem a publikem, do vysoké bílé zdi narážely projekce, v nichž se ztrácely postavy obou muzikantů. Podobných akcích bylo a ještě bude spoustu, časy se mění a to, co kdysi bylo indie, dnes těží z velikosti své značky. Tak čistý a uhlazený set jsme si od Digitalism nezasloužili.