Hrobové ticho, rituály (Ahoi! The Full hit of Summer 2018)

Akce Ahoi! The Full Hit of Summer v rakouském Linci sice není tou největší z letní nabídky, přesto stojí za pozornost. Jednak přesně mířeným line-upem pěti kapel na jednom podiu a komorní afterparty ve foyer přilehlé koncertní síně Brucknerhaus v čele s Young Fathers, jednak lokalitou v centru města u vody. Mezi koncertní síní a moderní galerií a tak akorát rozlohou, pro deset tisích lidí. Navíc oproti minulému ročníku nebylo vyprodáno, areál byl zaplněný ze dvou třetin.

Moses Sumney zažil raketový rok. Jeho debut Aromanticism se stal jednou z nejlepších nahrávek loňského roku, naboural pár stereotypů o tom, jak by měla znít hudba afroamerických hlasů, po boku Sufjana Stevense zazpíval na předávání Oskarů. Jen málokdo dokáže vtáhnout posluchače do své tvorby tak hluboko. Přestože kolem byl ruch postupně se zaplňujícího areálu, pod podiem bylo hrobové ticho. Sumneyho doprovázela dvojice muzikantů, na svém místě byl i stojan na tři mikrofony, připomínající vesmírnou loď kříženou s vysavačem. Zazněl i remix Come to Me od Björk – i když Sumneyho vokál a projev je úplně jiný, svou originalitou a ryzí upřímností měl k Islanďance zatraceně blízko. A takových interpretů není mnoho.

Zato Chvrches tak nějak prošumněli. A to se zpěvačka Lauren Mayberry snažila, co to šlo. Halasila refrény, tancovala a točila se kolem dokola, kdykoliv zrovna nedržela mikrofon, mezi písněmi přátelsky klábosila s kapelou i diváky. Co skvěle funguje ve sluchátkách, nemusí naživo, a to si Chvrches přivezli i živého bubeníka. Jediným překvapením setu byla hostovačka Matta Berningera z The National, během níž spolu poprvé naživo zazpívali song My Enemy. Závěr denní části pak patřil právě headlinerům The National. To, že Berningere živě neuzpívá všechny písně, vlastně vůbec nevadí, protože to zachraňuje svou osobností a výlety mezi lidi. Co postupem času vadilo, byl Berningerův podnapilý stav a jeho neustálá tendence házet po někom kelímky s vínem a ledem. Set o dva songy kratší, než měl být, protože se už Berningerovi nechtělo, byl i tak strhující. Kdo The National zná, ví, že podobné excesy jejich frontman provozuje často.

Závěr dne pak patřil Young Fathers. Když jsou vaše koncerty tak živelné, že nakopnou k tanci i utahané fanoušky, je naprosto jedno, kde hrajete. Stačí hodit bílou plachtu na zeď, do lidí namířit pár bílých světel a rozjet rituál. Kdo nebyl zvědavý na trojici excentrických skotských hudebníků, si už dalších devatenáct euro nepřiplatil, a publikum tak bylo všechno jen ne neuzaujaté. Young Fathers to rozjeli jako na svých sólových vystoupeních, vyřvávali nám díru do hlavy, i ukolébávali melodickými refrény.

Postupně rostoucí Ahoi! sice sází na jednoho velkého indie headlinera typu Arcade Fire nebo Sigur Rós, do rakouského Lince se ale na jednodenní akci vyplatí přijet nejenom kvůli nim. Takhle útulný a poklidný podnik v okolí nenajdete.