Jana Lota, žádná slota

Křest čerstvého alba Do světla jsem si nemohl nechat ujít nejen kvůli tomu, že oproti tomu minulému (Děvčátko, 2012) jde Jana Lota ještě více do hloubky, nic k vaření nebo vánočnímu úklidu. Jeden z mála večerů, kdy zapomenete i na drink v ruce.

V úvodu zazněly písničky z nového CD Do světla, které je částí dvoudílného projektu Rudohořím (dvojka Do tmy vyjde 2017). Písničky doprovázely letecké záběry krušnohorské krajiny a Jeřabinu její klipové ztvárnění. Během skladby Půlnoc prošly symbolicky pod pódiem světlonošky - dvě dívky s lucernami v bílých modelech, stejně jako Jana, od návrháře Michala Marka. Zhruba ve třetině večera došlo ke křtu, a to stylově - pravou krušnohorskou vodou s jeřabinami. Kmotry byli Ondřej Ruml, se kterým Jana zpívá písničky Michala Horáčka, Petr Mikšíček, autor dvou videoprojekcí, a Zuzana Lazarová, fotografka a básnířka, která se podílela na výtvarné podobě alba.

Druhá část večera patřila písničkám z předchozí desky Děvčátko, za obrazového doprovodu klipů. Stručně řečeno - zahráli všechny „klipovky". Zaznělo i několik písniček v angličtině, pocházejících z jiného projektu Jany Loty. Doprovázelo ji takřka jazzové trio: Jan Aleš (klávesy), Jan Jakubec (baskytara, koproducent desky) a Michal Nosek na bicí, které v polovině večera doplnil host - bývalý kytarista skupiny Jakub Lenz. Chyběl pouze kytarista a koproducent desky Mirek Chyška. Ke konci večera si Jana „střihla” duet This Day v lehce swingové úpravě s kmotrem Rumlem.

Jana Lota byla celý večer ve skvělé hlasové kondici, možná vůbec v té nejlepší, co jsem ji kdy slyšel. Dobré bylo i ozvučení, decentní a duchu nahrávky odpovídající světla a scéna. Návštěva velmi slušná a to nejen „z rodiny”, jak to bývá; zaslechl jsem angličtinu, u šatny potkal Dorotu Barovou z Tara Fuki… Příjemné vyústění narušila pouze matka příroda, která se nedržela melancholické podzimní atmosféry videí a desky a cestu z koncertu zamrazila.