Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Pod dramaturgickým vedením Michala Wroblewského se začíná hradecký festival Jazz Goes to Town vydávat novými cestami. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

V každém případě, zapojit do v podstatě komorního festivalu místní filharmonii, to je odvážný krok, který zaslouží obdiv. A pohled do programu, který sliboval dvě zbrusu nové skladby a blok věnovaný jedné z největších hvězd současné vážné hudby, skladateli Heineru Goebbelsovi, odhalil, že to festival myslí vážně a neponechal nic náhodě. Jenže po celou dobu ve vzduchu visela neodbytná otázka – proč vlastně? Patří to sem?

Jazz Goes to Town je zavedená značka, která má svou hlavní náplň vetknutou do názvu. Totiž jazz ve všech jeho podobách – a že jich je. Jenže v sobotu večer se jazz krčil přede dveřmi sálu a dovnitř nakukoval jen velmi opatrně, na pódiu ho totiž vystřídala moderní vážná hudba. Monumentální orchestrální práci doplňovala práce sólistů – zpěvačky Sofie Jernberg, která se svým hlasem umí neslýchané kousky, trumpetistky Susany Santos Silva a saxofonisty Franka Gratkowského, kteří se vystřídali jak v nových kusech, tak v bloku věnovaném Goebbelsovi. A byli to právě oni, kdo dokázali konvenční zvuk orchestru prozářit alespoň místy jazzovým světlem. Díky za to.

Jazzová volnost byla znát zejména u obou premiér, zacílení skladeb Lost Rituals Michala Nejtka a JOGOGOTO Petera Grahama bylo směřováno přímo na tento festival. Naproti tomu tvorba Heinera Goebbelse je moderní vážná hudba par excelence, experiment, hra se zvukem a kontrasty. Dojem tak byl spíše rozpolcený a rozpačitý. Jako by se letošní závěrečný den Jazz Goes to Town stal předvojem podniku Hudební fórum Hradec Králové, který se na tomtéž místě uskuteční v listopadu a zaměřuje se na soudobou orchestrální hudbu.