Když Sunn O))) kradli elektřinu… (The Black Heart Rebellion)

Ani křížení s koncertem Sunn O))), který byl ten večer v Arše, neodradilo fanoušky směřující do smíchovského klubu Underdogs’. Vidět „černé obdélníčky“ naživo je holt pro tuzemské publikum složité, Nic se častěji vydávají za hranice. Příslib exkluzivity? Ani tentokrát se jejich podání black metalu říznutého atmosférickým screamem a noisem neminulo účinkem. Přestože se Dodáč potýkal se zdravotními problémy a šířily se obavy, že vokál se zasekne, hutná mlha, tma a přísný hrdelní diktát určovaly jasný směr. Indispozice byla ta tam, trojice kytar se zadřela hluboko do kostí, všechno hrálo. Otázka je, jak dlouho, brzy je opustí Klimoň, jeden ze zakládajících členů…

Nic svou katarzní show odehráli dole pod pódiem, zatímco početný ansámbl The Black Heart Rebellion se rozprostřel nahoře. Od loutny přes bicí, kytary až po různorodé perkusní nástroje, které jsou pro jejich hudbu podobně typické, jako pro Nic vrstvící se kytarové linky. Pětice z belgického Gentu, ustájená pod Church of Ra, vydavatelstvím a mentální spojnicí kapel jako Oathbreaker, Wiegedood či Amenra, začala skladbami z předposledního alba People, When You See the Smoke, Do Not Think It Is Fields They're Burning. Právě tady zmíněné perkuse stimulují hru s emocemi zejména, stejně jako motivy evokující východní kultury a náboženství. Cejchovat je postmetalem či postrockem je málo, protože intenzivní melodie, palčivé zkreslení, gradace a extatické výbuchy jejich ražení do žádné klícky nezavřete. Podobně jako důraz na bicí, neúmorný rytmus a celkovou fyzičnost projevu, kterou vyžadují i od publika.

Dostalo se i na „neoficiální soundtrack“, který The Black Heart Rebellion složili k íránskému filmu Sama nocí tmou, z něj předvedli několik písní na konec svého setu. Ten byl obohacen o dvojnásobný výpadek elektřiny, což zpěvák Pieter Uyttenhove glosoval: „Sunn O))) nám vzali elektřinu.“ Rozhodit se tím nenechali, stejně jako ti, kterých bylo sklepení Underdogs’ plné. Černá srdce a jinak nic.