Reklama
Reklama

Když ti ještě hodinu po odchodu píská v uších (Vritti, Ovo)

OvO taky nepřišli vyprávět pohádky na dobrou noc. Co Nadja v únoru započali, italské psychedelické duo hřmotněji dokončilo.

Reklama

Ručička seismografu kmitá, měříme desátý stupeň Richterovy škály. Epicentrum – Kabinet Múz v Brně. Slovo dne – noise. Itch My Ha Ha Ha přibíhá do cílové rovinky, čtvrtek přinesl debatu s šéfem londýnského labelu Mute Danielem Millerem, poté hlasité počínání kapel Vritti a OvO a pátek byl jako třešnička na dortu – Fléda představila již zmiňovaného Millera, Fiordmoss, HuJo a britské Cabaret Voltaire.

Příjemně zaplněným prostorem pulsuje digitálně-analogový souboj bratislavských Vritti. Novinkový projekt slovenských performerů Petera Kerekese a Slava Krekoviče jako nahodilý dronový guláš, vařený od oka a s velkým množstvím chilli. Ačkoli se snažím při popisu hudby omezovat přirovnání na přijatelné množství, v případě ryze improvizovaného setu Vritti si nemůžu pomoct – jako stovky rozehraných křišťálových lustrů, zrychlený záběr na mraveniště nebo zrnitá obrazovky televize. Absolutní hluková anarchie. Pedantsky se pokouším rozšifrovat nějaký řád, nějakou vnitřní strukturu, která je v záplavě zacyklených úderů zapsaná – je to ale spletité jako katakomby ve vlastní hlavě. Na pódiu se čaruje, chlapci si v naprosté koncentraci instinktivně vyhrnují rukávy, aby si je od toho krveprolití nezašpinili. Výrazně vrstvené tóny prosakují stěnami, překrývají se a vytlačují ty předchozí. Boj se blíží ke konci, výsledek nerozhodný, jen ty jsi z Vritti trochu v řiti.

OvO taky nepřišli vyprávět pohádky na dobrou noc. Co Nadja v únoru započali, italské psychedelické duo hřmotněji dokončilo. Po minutě je jasné, že kytary jsou mému srdci bližší než syntezátory – v případě OvO si představte ten nejvrzavější kytarový tón, skoro jako když brzdí vlak. Bicí Bruna Dorella se v rámci songu pohybují bezpečně, o výkyvy se stará zpěv Stefanie Pedretti. Kdyby měl poltergeist hlas, je to tento, vytažený až z podpatku Itálie. Lidem se to líbí, tanečky à la zombie a spokojené zavřené oči. Tedy až se nasytíte pohledu na stage - dredy až na zem, rajcovní podvazek čouhající z rozparku šatů, černá, bílá, červená a čáry přes obličej. Gradace těžko spočítat, má to šťávu a drive. Žádné polotovary, ale pěkně na drť. Prokazatelná živočišnost.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama