Když zavane chlad - Mayhem

Když Mayhem v rámci letošní tour Purgatorium dali najevo, že půjde o živé provedení kultovního alba De Mysteriis Dom Sathanas, vzbudili solidní pozornost. Když padl jeden z termínů druhé části evropské šňůry i na Bratislavu a byl odhalen support dalších kapel, očekávání ještě narostlo.

Vhodně zvolený Randal otevřel mříže zkraje sychravého večera a zahrádka před klubem se zaplnila pestrým publikem. Uvnitř, na lehce vyvýšeném pódiu, se postupně začaly objevovat nezbytné artefakty – hořící svícny úctyhodných rozměrů a sem tam zvířecí lebka, rituál si žádal své rekvizity, ačkoli z kategorie těch krotších. Úvodní bezvětří rozčísli polští Deus Mortem. Pomalý nástup následovala bouře, kapela výhrůžně vrhala do davu ostré pasáže, teatrální vizáž fungovala. Prostor klubu se naplnil až při Dragged Into Sunlight, které už lokální posluchači mohli vidět s Monarch letos na jaře v Praze. Pokud se v úvodu večera daly identifikovat trosky melodií, pak je smazal sprint za zvukovou destrukcí. Balaclavy udělaly svoje, dodaly kapele cosi specifického, a přitom umožnily zaměřit se na sonické výpady a mihotavé stíny postav vystupujících jen pod iniciály.

Kdo se rozhodl opustit sál během delší pauzy a zkrátit si čekání, musel počítat se ztrátou dobrého místa a nadávat si po zbytek večera. Přivítala ho neprostupná hradba těl a temena mužů s nebezpečně krátkými sestřihy a slabostí pro nordickou estetiku. Klasická deska z roku 1994 přitáhla stejně staré posluchače jako je ona sama, i ty dvojnásobného věku. Oprášená historie ovládla prostor a autenticky tlející rubáše protagonistů si uzurpovaly zraky zúčastněných. Jestli Hellhammer za bicími neochvějně hlídal intenzitu koncertu i subtilně komplikoval různé pasáže, z ostatních vanul chlad. Attila Csihar dominoval nejen pověstným hlasem, ale rovněž oděvy, dají-li se tak jeho kreace nazvat. Nevídaná invence v módě rozkladu a pohanství. Pestrost hudebních motivů naživo fungovala stejně jako na desce, rovnováha mezi melodií a zlovolnými emocemi byla zachována. V tom spočívala síla vystoupení - bylo možné vychutnat si riffy a vnitřně prožít celé album i přes jeho nezbytnou misogynii.