Kila osudu, jazzové hrátky (KUF + Samo Benko Orchestra)

JazzFestBrno si kvalitu hostujících umělců dlouhodobě hlídá a drží ji vysoko. Na začátku roku ohlásil novou, žánrově překračující sérii Face pod kuratelou Mikuláše Hamerly (Laokoon), jeho široký a otevřený hudební vkus i frenetický hlad po nové hudbě jsou na brněnské scéně znát a stojí i za alternativním festivalem Pelhřimovy. Bylo zřejmé, že přinese něco neoposlouchaného. První večer lákal na mladé a neotřelé, svobodomyslné projekty, Samo Benko Orchestra a berlínské KUF, kteří pracují s jazzem jako s metodou a kreativním stavem než jako uzavřeným rámcem.

KLUBOVÉ METLIČKY

Chladný úterní večer, vřelé hovory před Kabinetem múz. Moje kamarádka s nimi dnes hraje na cimbál, zaznívá nadšeně před vstupem od pokuřující plavovlasé návštěvnice. Za chvíli se sál halí do červené a tlumeně oranžové. Samo Benko Orchestra nastupují v pěti, frontman na basu v tričku Aphex Twin rozpráví s lehkým humorem o pedálech, náplasti a hraní do krve, zatímco kytara, bicí, saxofon a cimbál drží tvar. Reagují na sebe v jemných nuancích, skladby se lámou v rychlých a dovádivých změnách tempa a stylu.

Hanka Obernauerová u cimbálu hraje s lehkostí a přesností, její nástroj v kombinaci se saxofonem vytváří nečekaně organický dialog, který vyvažuje energii celého kvintetu. Publikum se vlní v ozvěnách junglu a nu jazzu, bubeník je mimořádně soustředěný a cimbálové metličky se v dozvuku strun propisují do současného klubového zvuku. Nechybí dechová sóla a závěrečný vokální vstup hostujícího producenta Kodikiho, který rapuje o kilech osudu i psychedelických zkratkách.

LETS HAVE FUN…

Berlínské trio přijelo do Brna vlakem a vydává na labelu Macro, kde se potkává techno, avantgardní elektronika i jazz. Jeho set je hybridní, klubově orientovaný, míchá dirty funk, jazz i elektroniku do kompaktního živého tvaru.

V modrém světle se noří do nástrojů a je zřejmé, že je žene radost ze společného hraní, část publika přepíná do rave módu. Zaznívá průřez tvorbou včetně skladeb z EP Odyssee (2015) i nevydané rychlejší věci, ve kterých probleskují devadesátkové ozvěny drum and bassu, trochu melancholické, trochu introspektivní. Skladby natahují do jamů a improvizačních crescend, které sklízí hlasitou odezvu, jednoduché výzvy „lets have fun together“ jen podtrhují sdílený okamžik. Pro mnohé nový oblíbený band.

Svěřená důvěra ve svěží kurátorský výběr se vyplatila a nabízí se otázka, jaké impulzy přinese další edice, osobně bych ukázal na jazz-rapové kolektivy nebo unikátní kolaborace „na klíč“. JazzFestBrno pak pokračuje paletou aktuálních jmen jako britští Gogo Penguin nebo Tom Skinner, kteří co nevidět přivezou nové desky. Jasné doporučení.