Kolektivní stírání hranic (Glory Nhạc Gãy Affairs)

Prostor Letohradské 10 vypadá útulně, koberec, slunečnice, světýlka, všechno si můžu krásně prohlídnout, skoro nikdo tu totiž zatím není. Přišla jsem moc brzo. Ve snaze příliš netrčet v prázdné hlavní místnosti zasednu rezervované křesílko. Vyskočím, rozpačitě popocházím po místnosti, čtu si o výstavě Martina Vály, prohlížím si jeho obrazy na stěnách a po očku sleduju přípravy. Na jedné straně technika, mixáky, kabely, na druhé cinkání nádobí při přípravě vietnamského bistra, vůně jídla a útržky rozhovorů.

Alternativa, festival hutné hudby. V programu na dnešní den chybí časové údaje a já levituju v neurčeném časoprostoru, radši si sednu na – nerezervovaný – koberec. Popis sobotního programu je v brožurce, kterou jsem vyfasovala u vstupu, zhuštěný na pět krátkých řádků. „Když se v Saigonu narozený kolektiv a label Nhạc Gãy střetne s pražským koletivem Glory Affairs,“ začíná text, který se chystám rozředit.

Odpoledne je ve znamení b2b2b2b z obou kolektivů, přehlídka přístupů, nápadů a nálad. Glory Affairs je skupina umělců, kteří se pohybují mezi různými hudebními a vizuálními styly. Jejich akce, konané v Planetě Za a v dalších pražských prostorech, se vyznačují experimentem, (post)klubem, globálním zvukem, stíráním hranic mezi žánry a zakomponováním videa, scénického designu a divadelních prvků. U začátku Nhạc Gãy byla touha vytvořit chybějící místní rave scénu, ale také potřeba místa, které by sloužilo jako safe space pro zábavu i otevírání tabuizovaných témat, jako je mentální zdraví, pro sebevyjádření a objevování.

Během b2b2b2b se setmělo, prosklený strop místo propouštění slunečních paprsků zvenku odráží barevná světla uvnitř. V odrazu se také objevuje čím dál víc lidí. Mezitím jsem na Instagramu Nhạc Gãy našla program s časovými údaji, první na něm je Xynnh, jeden ze zakladatelů Glory Affairs. Lidi sedí na zemi, na matracích a na koberci, na baru jsem si objednala kakao, protože mi to přišlo jako jediná správná volba. Pak improvizace dvojice shameshampoo „shamelessly utilizing a loop-mode shampoo button“, LizWiz a QOW (Omar El-Sadek) sedí na zemi naproti sobě, soustředěně plní místnost zprvu pomalým pravidelným beatem, ambientem, hudbou směřující jakoby zpátky do sebe.

fotogalerie z koncertu zhlédněte tady nebo i tu

Stojíme venku ve vnitrobloku, kolektivní aktivně-pasivní kuřpauza je součástí programu, čekáme, až organizátoři připraví prostor pro performance. Trio vystupujících tvoří producentka a spoluzakladatelka Glory Affairs Mor Wen, umělkyně a akrobatka pocházející ze Švýcarska Stéphanie N'Duhirahe a slovenský hudebník Roman Dzacar. Zajímavě využívají možností interiéru, různých rekvizit a médií, vytvářejí vzorce, rytmy a budují napětí, sleduji propojení pohybů dvou performerek s hudbou.

A pak – Mess. Tak si říká hudebnice, která působí kromě Nhạc Gãy v řadě dalších projektů a pro svou tvorbu čerpá inspiraci z rozmanitých zdrojů od tradiční hudby, zvuků svého rodného města Son La až po elektronickou hudbu, RnB a hip hop. V setlistu tak má roztomilou písničku inspirovanou dětskou vzpomínkou na kočku v zahradě, emocionální a dramatický zpěv i taneční skladby. Nakonec se jí povede pozvedat osazenstvo koberců a matrací, od té chvíle se až do konce tancuje. Jasně že se tancuje, po Mess to přebírá Anki. Česko-vietnamský rapper vydal první desku Saigon Stories před třemi lety, od té doby se stihl dostat do povědomí (a vydat druhou desku). Texty odrážejí zkušenost z periferie, změnu životních poměrů a hledání identity, čeština, vietnamština, Sudety, Praha, Saigon.

Poslední set. Anh Phi je také na pomezí, s pomlčkou, uváděný jako vietnamsko-francouzský hudební producent, DJ a filmař. Vyrostl na předměstí Paříže, do Saigonu se přestěhoval, aby prozkoumal své kořeny. Spoluzaložil Nhạc Gãy, multidisciplinární kolektiv zkoumající sdílenou identitu v neustálých mutacích. Objevování a zároveň neustálé znovu utváření identity skrze tvorbu, experiment a spolupráce v takovém pojetí je vzrušující i utěšující zároveň. Nhạc Gãy prý znamená broken music a líbí se mi mnohoznačnost takového pojmenování, vzrušující porušování zákonitostí a překračování hranic, utěšující „je ok nebýt ok“. Hledání a touha propojující Prahu a Saigon.