Kon Sira vydává sefardské romance i temné příběhy

Když byli v letech 1492 až 1497 vyhnáni Židé z Iberského poloostrova, odnesli si kromě svých hmotných statků také tradice a písně. Ty byly v sefardské komunitě především doménou žen, které si zpěvem zpříjemňovaly domácí práce, někdy prý kuchyňské náčiní používaly namísto perkusí při slavnostnějších příležitostech. Zpěvačky a tamburinistky zvané tanyederas byly často najímány pro pobavení hostů na svatbách. Zábavné kusy, romance či spirituální a ceremoniální zpěvy byly po staletí interpretovány povětšinou bez doprovodu či s perkusemi, později se přidaly loutny a v moderních časech také množství dalších instrumentů. Nové domoviny jako Maroko, Turecko, Řecko a rozsáhlá Osmanská říše vnesly do hudby Sefardů nové nástroje i náměty, hlavním jazykem však zůstalo hebrejsko-španělské ladino.

Sefardskou hudbu už v Čechách představily zahraniční hvězdy Mor Karbasi, Yasmin Levy a česká hudebnice Jana Lewitová, ale nedávno zrozený projekt Kon Sira by pro židovskou muziku mohl nadchnout i neznalé publikum. Jeho zakladatelky, sestry se španělsko-českými kořeny Kateřina a Barbara Garcíovy, už se sefardskou hudbou pracovaly v uskupení Kal y kanto a z dlouhodobé spolupráce s kytaristou Predragem Duronjičem z jihlavské Draga Bandy, multiinstrumentalistou Lubošem Malinou a basistou Tomášem Liškou z Druhé Trávy vzešla Kon Sira. Sobotní večer v pražském Jazz Docku se stal svědkem jejich prvního koncertu, který byl zároveň představením eponymního debutového alba. Kateřina s Bárou už netrénují nápěvy s rejžákem v ruce nebo při cídění hrnců, ale zároveň atypicky bohatý zvuk nijak neumenšuje krásu sesterského dvojhlasu, při kterém mnohdy naskočí husí kůže.

Večer zahájila Morena, volně inspirovaná biblickou Písní písní, netradiční aranžmá se projevilo nejlépe v turecké milostné skladbě Po la tu puerta yo pasí, kořeněné Malinovým banjem. Nemohla chybět svatební písnička plná symboliky La galana i el mar, pocházející z centra sefardské diaspory Soluně, místa natolik významného, že bylo přezdíváno la madre de Israel, matka Izraele. Nejen jako skvělý kytarista, ale také jako výborný zpěvák se předvedl Duronjič v makedonských a sarajevských kusech.

Příchozí rozesmál rhodský návod na sedm druhů přípravy lilku Syete modos de gizar la berendjena nebo zábavná Si veriash a la rana, popisující téměř ezopovské výjevy. Třeba žábu na peci rozdávající dobroty svým družkám nebo myš dělící se o ořechy. Chtělo by se napsat, že došlo na křest nové desky, ale jak sama kapela poznamenala, vzhledem k žánru se křesťanský termín tak úplně nehodí. Patrony nahrávky se stal Robert Křesťan, majitelé Good Day Records a vydavatelé Kon Siry Jiří a Zuzana Maškovi a Ruth Elen Gruber, která albu požehnala v hebrejštině.

Poté už zbývalo jen několik dalších příběhů - o zaměněných dětech, vraždě ze žárlivosti nebo rozverném muzikantovi, okrádajícím zákazníky v přítmí soluňských tavern. Snad aby těch hříchů nebylo přespříliš, Kon Sira zakončili set ukolébavkou Durme, durme. Příjemné album s krásnými vokály už sice věnovat k chanuce nestihnete, ale pod vánočním stromečkem se bude vyjímat stejně dobře jako pod chanukijí.