Kraftwerk: Létající talíř zaparkoval v Karlíně

Ačkoliv to ze sousedního Německa nemají Kraftwerk do Čech daleko, trvalo jedenáct let, než se na pražské pódium vrátili. A přestože setlist sázel na staré, osvědčené kousky, a s 3D prvky koketují už nějaký ten pátek, o momenty překvapení nebyla nouze.

Pokud netrpíte nostalgií po stání ve frontách, předkoncertní podupávání v lajně před Forem Karlín nebude vaší oblíbenou činností. Security však měli plné ruce práce, show hlásila už dlouho naplněnou kapacitu a fňukající prosby o koupi lístku za každou cenu zahlcovaly sociální sítě.

Aktuální 3D program představili Kraftwerk před čtyřmi lety v Mnichově, aby od té doby vyprodávali během minut haly i světové galerie umění jako Tate Modern, MoMA aj., za svou činnost byli dokonce průkopníci elektroniky nedávno oceněni Grammy za celoživotní přínos.

„Elektrárna“ šlapala v Praze na výbornou. Zpoza 3D brýlí sledovaly nehybnou čtveřici cosi si šmrdlající na ozářených pultech nadšené tisícovky lidí; Ralf Hütter, Fritz Hilpert, Henning Schmitz a nováček, mající na krku obsluhu videí, Falk Grieffenhagen, upovídaní samozřejmě nebyli. Svou vpravdě uměleckou performance řídili s nehybnou tváří, ostatně právě odlidštěnost je poznávacím znamením i určujícím prvkem Kraftwerk.

3D označení možná evokuje megalomanskou párty, projekce však byla vlastně příjemná, mnohdy retro nebo až dětsky poetická. Na plátně se míhaly modelky z padesátých let, jindy sál ryčel nadšením nad mapou s vyznačením Prahy a vesmírnou lodí přistávající na ulici před Forem, vtípkem evidentně šitým na míru pro každé místo turné. Jindy převažovaly 8-bitové minimalistické tvary a nápisy, frčelo se autem po dálnici, zdolávaly se hory v rámci Tour de France, připomněla se Fukushima i Černobyl. A pokud se přeci jen čtyřka na pódiu zdála v zemi Čapka až moc živá, během The Robots nahradili hudebníky roboti v červeno-černých modelech proslavených už na proběhlých šňůrách.

Překvapivě zklamal jen zvuk, který měl do ideálu daleko. Nezdálo se však, že by to vlnícím se příchozím napříč generacemi bůhvíjak vadilo, začátek každé skladby provázel obrovský hype. Ani s téměř padesátiletou historií nepatří robo-muži do sběru.