Krýpko #1: Queer scéna má svého krále

Šok. Ùčastníte-li se Krýpka poprvé, pak tohle slovo patří do vašeho slovníku, ať jste zvyklí na ledasco. Ovšem po prvotním zaskočení se vám naskytne možnost zúčastnit se podivně deformované a opravdu trochu „creepy“ verze Woodstocku 21. století. Léto lásky se každoročně odehrává v Kutné Hoře.

Cesta z Českých Budějovic do města, v nĕmž se dějí pouze dvĕ věci – stojí svatá Barbora a jednou za rok proudí ulicemi divní lidé s divnou vizáží –, není úplně jednoduchá, ačkoli by se mohlo zdát, že v rámci naší malé zemĕ to nemáme nikam daleko. A rozhodně je ještě větší škoda, když i po čtyřech konce neberoucích hodinách dorazíte na místo, kde vás ještě čeká neplánovaná okružní jízda městem, jelikož lokálně se nepovažuje za nutnost znát svoje město. Na druhou stranu ubytování v tělocvičně místního gymnázia je asi jedním z nejlepších logistických řešení, na které jsem kdy narazila.

Z pátečního programu jsem stihla už jen dvě vystoupení na hlavní stagi, ale i kdyby na celém Krýpku hráli pouze tito umělci, poselství by bylo zcela jasné.

Teengirl Fantasy – jak poetické a sebevědomé jméno. Nedala bych krk za to, že když mi bylo patnáct, tajně jsem snila o něčem podobném, ale kdybych se mezi teenagery řadila po včerejším koncertě, asi bych svoje tajná přání přehodnotila. Líbezná minimalistická elektronika nesoucí na svých kosmických vlnách čerstvé zprávy z let dávno minulých, osmdesátých. Není to ani retro, ani temporary a pro ty, kteří nepociťují potřebu škatulkování, se jedná o sice rychlou a stručnou, leč velmi reálně se tvářící exkurzi do kosmu.

Nejednou jsem si během večera říkala, že jsem omylem dorazila na queer parade, jelikož jsem několikrát nebyla schopná určit pohlaví některých jedinců. Ale pak se na pódiu zjevil SSION, rozduněl starý a rozpadající se pivovar, až jsem byla přesvědčená, že pod náporem takové masy energie skončí v troskách. Vydržel a stejně tak i stage, u níž v jednu chvíli pařila půlka Krýpka, protože „guys, you can get crazy over here but don't come nowhere near these cables“. SSION je po včerejšku můj nový hrdina, a to nejen kvůli tomu, že ze Celesticy dokázal vytvořit takový hártbrejk, že i sama Alice by uronila slzu! Queer scéna má svého synth-krále.

Hledá-li ještě někdo místo s nejvyšší koncentrací podivností, mám návrh na nominaci.